od Petr Budzinski | Bře 31, 2023 | Nemovitosti, Společnosti
Co je movitá věc?
Movitou věcí je dle občanského zákoníků, vše co není věcí nemovitou (pozemky, stavby, věc, kterou nelze přenést na jiné místo bez porušení její podstaty).
Co by měla obsahovat kupní smlouva?
Kupní smlouva by měla obsahovat podrobný popis věci movité. Je možné ke smlouvě případně i připojit přílohy s fotodokumentací převáděné věci.
Dále je podstatnou náležitosti určení kupní ceny. Kde doporučujeme výslovně uvést, zda se jedná o cenu s DPH či nikoliv.
Strany by si rovněž měly dohodnout čas a místo předání věci a pokud je nutný zápis v některém z rejstříků, tak by si strany rovněž měly určit postup při zápisu do tohoto registru.
Pokud si strany nedohodnou přímo ve smlouvě jiný okamžik zaplacení kupní ceny a jiný okamžik předání věci, tak platí, že se kupní cena a předání věci plní současně.
U hodnotnějších věcí doporučujeme, aby součásti předání byl i předávací protokol, ve které se zachytí stav věci ke dni předání. V určitých případech může být předávací protokol nahrazen foto nebo video dokumentací.
V kupní smlouvě by měly být rovněž uvedeny součásti věci (tj. věci, které nemohou být od movité věci odděleny, aniž by se tím věc neznehodnotila) a příslušenství věci (věci určené, aby se jich používalo společně s věci hlavní, příslušenství může být od věci odděleno, aniž se věc neznehodnotí).
Přechod nebezpečí škody na věci
Důležitou, ale často opomíjenou součásti smluv by mělo být rovněž ustanovení o tom, kdy přechází nebezpečí na věci na kupujícího. To znamená např. u motorového vozidla, kdo ponese škodu na vozidlo, pokud bude poničeno kroupami. Pokud nebude ve smlouvě určen okamžik přechodu nebezpečí na věci jinak, tak platí, že na kupujícího přechází nebezpečí škody na věci současně s nabytím vlastnického práva. Pokud se stane kupující vlastníkem věci před jejím odevzdáním, má prodávající až do odevzdání věci práva a povinnosti schovatele (tj. prodávající opatruje věc, tak pečlivě, jak to odpovídá povaze věci a jeho možnostem, aby na věci nevznikla škoda).
Další ustanovení v kupní smlouvě
Prodávající by měl dále ve smlouvě Kupujícího výslovně upozornit na vady věci.
Strany si mohou ve smlouvě stanovit i záruka za jakost věci. Jedná se o závazek prodávajícího, že věc vymění, vrátí, opraví nebo mu vrátí kupní cenu, pokud nebude mít věc vlastnosti uvedené v prohlášení o záruce.
Dále si strany mohou své práva a povinnosti z kupní smlouvy upravit šířeji, a to např. o sjednání výhrady vlastnického práva (tj. kupující se stane vlastníkem věci až úplným zaplacením kupní ceny), výhrada zpětné koupě (prodávající může požádat o zpětný prodej), výhrada zpětného prodeje (kupující může požádat o zpětný prodej), předkupní právo.
Věc může být rovněž prodána na zkoušku. Kupující má právo v určené době prodej schválit nebo věc vrátit. Pokud si strany nedohodnou prodej na zkoušku nebo si prodej na zkoušku nevyloučí přímo ve smlouvě, platí, že tato lhůta je tří denní ode dne uzavření smlouvy nebo ode dne kdy má být věc prohlédnuta.
U výhrady lepšího kupce dostává právo Prodávající v určené lhůtě prodat lepšímu Kupujícímu i po té co již věc prodal.
Pokud není kupní cena hrazena hned při uzavření kupní smlouvy, lze uvažovat i o cenové doložce. Cenová doložka znamená, že konečná kupní cena dodatečně upraví s přihlédnutím k výrobním nákladům.
od Petr Budzinski | Lis 27, 2022 | Společnosti
Obecných vzorů, jak by měla vypadat společenská smlouva je nepřeberné množství. Ne vždy je však ideální vzorová smlouva. Určitě doporučujeme, aby se společníci zamysleli minimálně nad některým body a vytvořili si tak společenskou smlouvou, která přesně kopíruje jejich dohodu, budoucí záměr a bude i řešit situace, které mohou v budoucnu nastat a nemusí být úplně pozitivní.
Příklad bodů ve společenské smlouvě, nad kterým by se měli společníci zamyslet:
Převod podílu – společníci by si měli zvážit, zda převod vůbec povolit či nikoliv. Pokud si strany převod podílu povolí pak jsou ke zvážení následující podmínky: zda si upravit možnosti předkupního práva, kolik hlasů musí být pro souhlas s převodem, zda musí být souhlas valné hromady s převodem na jiného společníka, pokud je společníků více a jeden podíl bude prodávat, tak v jakém poměru mohou nabýt tento podíl ostatní společníci?
Předkupní právo k podílu – pokud je možné převést podíl na třetí osobu, tak by si společníci měli podrobně upravit podmínky pro uplatnění předkupního práva, tak aby nebylo možné předkupní právo obejít a byla skutečně zaplacena cena podílu, a nikoliv fiktivní cena, kterou pouze druhá strana uměla navyšovala. Často bývá ustanovení o předkupním právu formulováno způsobem, že je možné je obejít nebo zneužít.
Určení hodnoty podílu – doporučujeme, stanovit si už ve společenské smlouvě postup pro případ, že bude nutné určit hodnotu podílu společnosti. Velice často pouhá účetní hodnota společnosti neurčuje skutečnou aktuální hodnotu společnosti a společníci by si měli pro takové případě stanovit postup, který bude realizovatelný a bude se nejvíce blížit skutečné reálné hodnotě společnosti resp. podílu ve společnosti.
Určení kdy je valná hromada usnášeníschopná – společníci by si měli určit, zda stačí nadpoloviční počet hlasů nebo 30% hlasů nebo naopak je nutná účast všech společníků na valné hromadě a kolik hlasů je nutných k přijetí usnesení valné hromady. Rovněž tak doporučujeme určit, jakým způsobem se bude konat případná náhradní valná hromada a jaký počet společníků je nutný pro řádné konání náhradní valné hromady.
Zákaz konkurence – je více než vhodné přímo ve smlouvě popsat, čím se rozumím konkurenční jednání nebo jednání, která je v rozporu se zájmy společnosti a způsob jak se bude postupovat, pokud někdo takové ustanovení poruší. Porušení se může vztahovat jak na společníky, tak na jednatele.
Určení poštu hlasů nutných pro přijetí usnesení – doporučujeme pečlivě zvážit stanovení počtu hlasů nutných k přijetí určitých záležitostí, které má schvalovat valná hromada. Zda je nutný souhlas většiny hlasů nebo 100% hlasů, případně stanovit postup jak bude postupováno pokud některý z návrhů nezíská většinu hlasů.
Jednání jednatelů – stanovy by měly podrobněji upravit jakým způsobem a v jakém rozsahu, jednají jednatelé samostatně nebo společně nebo kdy musí jednat vždy společně např. lze určit určitou výši plnění nebo předmětem rozhodování.
Způsob výplaty a určení zisku – jedna z nejdůležitějších věcí, a to stanovení podmínek, kdy bude zisk rozdělen mezi společníky. Určitě doporučujeme blíže popsat a případně stanovit, zda se zisk vždy vyplácí či nikoliv, kdy je povinnost zisk vyplácet, a v jaké výši, jak postupovat, pokud nedojde ke shodě mezi společníky, jak se ziskem naložit.
Určení způsobu výše vypořádacího podílu – k tomuto bodu viz. výše určení hodnoty společnosti. Určitě doporučujeme řádně upravit postup, jakým bude vypořádací podíl stanoven, a postup v případě, že někdo ze společníků nebude s výši vypořádacího podílu souhlasit.
Závažná jednání – do stanov je možné rovněž výslovně uvést, která jednání společníka jsou natolik závažná, že za takové jednání bude možné vyloučit společníka ze společnosti.
od Petr Budzinski | Lis 22, 2022 | Nemovitosti, Společnosti
Proč vyhledat právní pomoc v případě nespokojenosti s pojišťovnou?
V případě uplatnění nároku na pojistné plnění vzniká konflikt zájmů mezi pojištěným a pojišťovnou. Pojištěný chce získat maximální prospěch z pojištění. Pojišťovna je podnikající osobou, jejíž zájem je veden směrem k maximalizaci zisku, nikoliv k maximalizaci vyplacených pojistných plnění. Nevyhnutelně tak dojde ke střetu těchto dvou zájmu a pojištěný je v tomto případě stranou slabší, která má méně zkušeností, prostředků a času k tomu, aby svůj zájem na maximální výplatu hájila.
Jsme připraveni chránit Vaše oprávněné nároky při jednání s pojišťovnami a při zastupování před soudy. Máme dlouholeté zkušenosti s jednáním s pojišťovnami a jednáním před soudy. Víme, jak jsou pojišťovny organizovány, jaké jsou jejich cíle a jak fungují – včetně strategií, které používají při popírání oprávněných nároků.
Pokud jste nespokojeni s rychlostí, způsobem řešení nebo výši plnění, kterou Vám pojišťovna vyplatila nebo jste obecně nespokojeni s přístupem pojišťovny, jsme připraveni Vám pomoci a ujmout se Vašeho případu.
Poskytujeme poradenství a právní zastoupení u různých typů pojistných události, včetně náhrady škody na zdraví, na majetku, plnění ze smluv o pojištění odpovědnosti, penzijního, havarijního a povinného pojištění a samozřejmě i v případě dalších plnění z různých typů pojistných smluv.
Dokumentace k posouzení Vašeho nároku
Které dokumenty je dobré nám zaslat, abychom mohli Váš případ posoudit a navrhnout vhodné řešení:
- pojistnou smlouvu, včetně dodatků
- pojistné podmínky
- dokumenty týkající se pojistné události např. fotodokumentace, lékařské zprávy, policejní protokoly, uplatnění nároku třetí osobou
- vaše oznámení pojistné události
- komunikace s pojišťovnou a výsledek jejího šetření
Posouzení a porovnání pojistných smluv a pojistných podmínek
Vždy je vhodnější předcházet nečekaným problémům tím, že již při sjednání pojistné smlouvy budu upozorněn na rizika a podmínky, které musím splnit, abych byl skutečně řádně pojištěn.
Proto nabízíme svým klientům rovněž možnost zkontrolovat nebo porovnat výhodnost pojistných smluv ještě před jejích podpisem. Výsledkem bude shrnutí kladů a záporů a upozornění na problematická ustanovení smlouvy, které by bylo vhodné ještě ve smlouvě upravit nebo změnit.
Promlčení nároků z pojištění
U pojistné smlouvy nelze smluvně prodloužit ani zkrátit dobu promlčení nároku. U práva na pojistné plnění je stanovena obecná tří letá promlčecí doba, která počíná běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.
Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR je nutné při promlčení posuzovat samotnou pojistnou událost a její následek. Právo na pojistné plnění podle tohoto rozhodnutí začíná běžet za rok ode dne, kdy nastal následek pojistné události.
Příklad:
- 1.1.2022 dojde k pojistné události a následku
- 1.1.2023 začne běžet 3 letá promlčecí doba nároku
- 1.1.2026 je poslední den lhůty, kde lze nárok před jeho promlčením uplatnit
Pojistná doba
Pojistná doba je časový interval, na který se vztahuje pojištění, tj. je to doba mezi vznikem a zánikem pojištění. Není-li ve smlouvě uvedeno jinak, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření pojistné smlouvy.
Pokud např. škoda nastane mimo pojistnou dobu, nejde o pojistnou událost a právo na pojistné plnění nevzniká.
Kromě okamžiku vzniku škody je nutné posoudit i jaký princip sjednání pojištění byl ve smlouvě použit. Obecně se může jednat o princip příčiny škody a princip vznesení nároku.
Pojištění na principu příčiny škody zahrnuje veškeré události, které se staly v době trvání pojištění.
Příklad:
Škoda nastala 1.1.2022 a pojištění trvalo do 1.1.2022, pokud škodu nahlásím až např. 30.1.2022 uplatnit jsem správně.
Ale u principu vznesení nároku musí být v době trvání pojištění i nárok vůči pojistiteli uplatněn (pokud smlouva nestanoví další lhůtu pro uplatnění nároku).
Příklad:
Škoda nastala 1.1.2022 a pojištění trvalo do 1.1.2022, pokud škodu nahlásím např. 30.1.2022 uplatnit jsem již po lhůtě a pojišťovna plnit nebude.
Povinnost pojišťovny seznámit Vás s dokumenty
Součásti pojistné smlouvy mohou být i další dokumenty, na které pojistná smlouva odkazuje. Povinností pojišťovny je ovšem v takovém případě seznámit Vás i s těmito dalšímu dokumenty. Pokud by se tak nestalo jedná se o porušení povinnosti na straně pojišťovny.
Překvapivá ustanovení
V případě, že by v pojistných podmínkách byly uvedeny skutečnosti, které jsou pro rozumně uvažujícího člověka překvapivé, tak pak se k takovým ustanovením nepřihlíží. Pokud jste jste taková ustanovení výslovně nepřijali nebo jste o takových ustanoveních museli vědět.
Příklad:
V pojistné smlouvě je uvedeno, že havarijní pojištění kompletně pokrývá všechny škody a v pojistných podmínkách je uvedeno, že pojištění se netýká pneumatik, ráfků apod.
Podle soudní judikatury může překvapivost ustanovení vyplývat i ze způsobu jeho vyjádření, zejména z formulační nejasnosti, z vyjádření drobným nebo špatně čitelným písmem i z toho, že se ustanovení vyskytuje na obtížně očekávatelném místě textu. Ustanovení nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru, nebo v oddílu, který vzbuzuje dojem podstatného charakteru, který zřetelně vyvolává dojem, že se vztahuje k jiné otázce, ani nesmějí být skryta.
Rovné zacházení
Použije-li pojistitel jako hledisko při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění národnost, rasový nebo etnický původ nebo jiné hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle jiného zákona, nepřihlíží se ke zvýšení pojistného ani ke snížení pojistného plnění na základě těchto hledisek. To platí i v případě, je-li jako hledisko při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění použito těhotenství nebo mateřství.
Není tak možné od 21.12.2012 rozlišování ani na základě pohlaví pojištěného.
Zvýšení pojistného
Novou výši pojistného musí pojišťovna sdělit nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit, pokud k takovému oznámení nedojde a pojistník se zvýšením nesouhlasí, pak je platná pojistná smlouva za původních podmínek.
Povinnost snížit pojistné
Mezi důležitá ustanovení patří, že pokud se podstatně sníží pojistné riziko v pojistné době, vzniká pojistiteli povinnost snížit pojistné úměrně k snížení pojistného rizika s účinností ode dne, kdy se o tomto snížení dozvěděl.
Snížení by bylo účinné ke dni, kdy se pojistitel o snížení rizika dozvěděl. Musí se však jednat o podstatné snížení pojistného rizika např. podstatné snížení rizika záplav nebo povodně u nemovitosti tím, že došlo k úpravě vodního toku.
Postup šetření pojistné události
Vznik pojistné události je nutné oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu.
V oznámení je nutné uvést pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění. Současně s oznámením je nutné předložení potřebných dokladů.
Pojistitel bez zbytečného odkladu po oznámení zahájí šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění.
Právo na zdůvodnění
Pokud nejste s pouhým sdělením spokojeni můžete Pojistitele požádat, aby v písemné formě zdůvodnil výši pojistného plnění, případně uvedl důvod zamítnutí.
Splatnost pojistného plnění
Není-li dohodnuta jinak, tak je splatnost pojistného plnění do patnácti dnů ode dne skončení šetření.
Možnost požádat o zálohu na pojistné plnění
Nelze-li ukončit šetření nutná k zjištění pojistné události do tří měsíců ode dne oznámení, pojistitel oznamovateli sdělí, proč nelze šetření ukončit. Požádá-li o to oznamovatel, sdělí mu pojistitel důvody v písemné formě.
Pojistitel poskytne osobě, která uplatňuje právo na pojistné plnění, na její žádost na pojistné plnění přiměřenou zálohu. Pojišťovna může poskytnutí zálohy odepřít, pokud je pro odepření dán rozumný důvod. Tento důvod by měl pojistitel sdělit.
Pozor na podpojištění
Bylo-li v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné, má pojistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet. Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku, to neplatí, ujednají-li strany, že pojistné plnění sníženo nebude.
Příklad:
Dům je pojištěn na 10 mil. Kč
Současná hodnota domů je 20 mil. Kč
Podpojištění činí 50%
Vzniklá škoda na nemovitosti bude činit 5 mil. Kč.
Pojišťovna však 5 mil. Kč zkrátí o 50% podpojištění a vyplatí pouze 2,5 mil. Kč.
Nadpojištění
Opakem podpojištění je situace, kdy je věc pojištěna na vyšší částku než je aktuální skutečná hodnota pojištěné věci.
Většinou k této situaci dochází pokud není pojistná smlouva aktualizována u věcí, které podléhají rychlé ztrátě hodnoty. Jedná se např. o motorové vozidlo jehož hodnota v roce 2019 byla např. 1 mil. Kč, ale v roce 2022 je jeho hodnota již pouze 700 tis. Kč. Takže sice platíte vyšší pojistné, ale v případě, že by došlo k totální škodě nebude Vám vyplacen 1 mil. Kč, ale pouze 700 tis. Kč. Je proto vhodné pravidelně pojistné smlouvy aktualizovat.
Snížení pojistného plnění z důvodu porušení povinností
Poměrně hodně sporů mezi pojistníky a pojišťovnou vzniká v případě, že došlo k porušení povinnosti pojistníka, které mělo podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu jejích následků nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění. V takovém případě má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit.
Je nutné upozornit, že porušení povinnosti pojistníka musí mít podstatný vliv na vznik pojistné události. Pouhé nepodstatné porušení povinnosti nemá na snížení pojistného plnění vliv.
Příklady takového porušení mohou být např.: nepoužití bezpečnostních pásů, sjeté pneumatiky, špatný stav elektroinstalace v objektu, chybějící hasící přístroje, jízda v autě bez bezpečnostních přestávek, svěření vozidla osobě, která je pod vlivem návykové látky, nezamčení objektu, vozidla, pozdní oznámení škody, které vedlo ke zvýšení škody apod.
O kolik je možné provést snížení? Pokud porušení vedlo ke zvýšení škody, pak by pojišťovna měla snížit pojistné plnění právě o takové navýšení. V takovém případě spory nevznikají.
Ovšem v případě, kdy došlo k porušení povinnosti, ale vliv na škodu nelze přesně určit, je vždy nutné podrobně zkoumat, zda porušení povinnosti mělo vůbec vliv na rozsah nebo výši škody či nikoliv a případně v jaké výši nebo procentu. Lze citovat judikaturu Nejvyššího soudu ČR, který ve svém rozhodnutí uvedl, že pokud pojistitel snižuje pojistné plnění proto, že porušení povinnosti mělo vliv na zjištění či určení výše pojistného plnění, je nezbytné, aby porušení povinnosti pojištěného konkrétním způsobem ovlivnilo zjištění či určení výše pojistného plnění a snížení musí být úměrné vlivu, který porušení mělo na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit. Rovněž je nutné upozornit, že strany si mohou přímo ve smlouvě nebo smluvních podmínkách stanovit podrobněji postup při snižování pojistného plnění.
Oznamovací povinnost pojišťovny
Požádá-li pojistník písemně o informace významné pro plnění podle smlouvy, musí mu je pojistitel bezodkladně a v písemné formě sdělit. Pojistitel je povinen sdělit libovolnou informaci významnou pro určení práv a povinností stran smlouvy.
Pojištění právní ochrany a volba vlastního právního zástupce
V případě, že máte sjednáno pojištění právní ochrany, máte právo vybrat si právního zástupce podle své volby. Ujednání ve smlouvě, které by toto právo omezovala je absolutně neplatné. Takže v případě, že máte sjednání pojištění právní ochrany je výběr právního zástupce čistě na Vás a nejste omezeni ve volbě např. pouze na právní zástupce, které Vám nabízí nebo doporučuje pojišťovna.
Jediným omezením volby je skutečnost, že si můžete vybrat pouze osobu k tomu profesně oprávněnou, což je například advokát řádně zapsaný u advokátní komory.
od Petr Budzinski | Říj 21, 2022 | Nemovitosti
Je možné odstranit dřeviny, které rostou na sousedním pozemku a stíní nebo jinak zasahují na můj pozemek?
Jedná se o častou otázku mezi sousedy, zvláště pokud nejsou vztahy mezi sousedy ideální nebo soused není k zastižení.
Obecně nelze doporučit jednání svépomocí tj. bez souhlasu souseda, pokud nehrozí vznik bezprostřední škody.
V režimu soukromoprávních vztahů mezi sousedy je vhodné vycházet z postupů, které jsou uvedeny přímo v občanském zákoníku. Pokud pak mezi sousedy nedojde k dohodě nebo soused nijak nereaguje, je možné situaci řešit podáním žaloby k příslušnému soudu.
Občanský zákoník obecně stanovuje následující povinnosti:
Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku.
Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Ustanovení se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.
od Petr Budzinski | Říj 16, 2022 | Nemovitosti
Při převodu nemovitostí je možné kromě věcných břemen sjednat i další doložky a upravit svá vzájemná práva dle svojí potřeby.
Zástavní právo
– obvykle se zřizuje ke zajištění pohledávky mezi stranami např. doplatek kupní ceny. Věřitel pak má možnost v případě, že dlužník nesplní své povinnosti např. doplatit kupní cenu, právo na uspokojení přímo ze zastavené nemovitosti a má tak větší jistotu, že jeho pohledávka bude uhrazena.
Předkupní právo
– právo, které může být sjednáno i jako vzájemné např. mezi vlastníky sousedních pozemků nebo nemovitostí, že v případě, že dojde k prodeji, je druhá strana povinna nemovitost nabídnout oprávněnému z předkupního práva. S ohledem na příliš obecnou úpravu v občanském zákoníku doporučujeme ve smlouvě, vždy velice podrobně popsat podmínky předkupního práva.
Výhrada vlastnického práva
– při sjednání této doložky se kupující stane vlastníkem nemovitosti až v okamžiku úplného zaplacení kupní ceny.
Výhrada práva zpětné koupě
– právo prodávajícího, aby kupující za úplatu (např. původně sjednanou kupní cenu) a na požádání převedl zpět převáděnou nemovitost na prodávajícího. Výhodou této výhrady je i skutečnost, že v případě nemovitostí, lze takovou nemovitost zatížit pouze se souhlasem prodávajícího (resp. toho komu svědčí výhrada zpětné koupě).
Výhrada zpětného prodeje
– oproti výhradě zpětné koupě je právo na odkup sjednáno ve prospěch kupujícího, tj. kupující si může vymínit právo zpětného prodeje a prodávající musí nemovitost odkoupit zpět za dohodnutou cenu.
Zákaz zcizení a zatížení
– tímto ustanovením se mohou strany domluvit, že kupující nebude mít právo nemovitost dále zcizit nebo zatížit bez souhlasu oprávněného.
Výhrada lepšího kupce
– zde se strany mohou dohodnout, že prodávající má právo zrušit původní smlouvu a nabídnout nemovitost lepšímu kupci a to po stanovenou dobu platnosti výhrady lepšího kupce. Zda je kupec lepší rozhoduje prodávající po zohlednění všech podmínek kupní smlouvy tj. výše ceny není jediným měřítkem lepšího kupce.
Cenová doložka
– strany si mohou dohodnout, že kupní cena nebude konečná, ale může dojít k její změně na základě dalších okolností např. konečná cena za stavební opravy, rekonstrukce apod.
Ujednání o koupi na zkoušku s rozvazovací podmínkou
– je možné si dohodnout podmínky, za kterých lze smlouvu zrušit, pokud dojde k naplnění určitých podmínek např. pokud nebude vydáno v určité lhůtě stavební povolení nebo nebude možné koupit sousední pozemek apod.
Vzdání se práva na náhradu škody
– strany si mohou rovněž vyloučit vzájemné právo na náhradu škody. Je však nutné upozornit, že takovým způsobem nebude možné vzdání se náhrady škody, která by byla způsobena úmyslným způsobením škody některou ze smluvních stran.
Právo stavby
– pokud jedna ze stran nechce prodat pozemek, ale souhlasí s tím, aby na jeho pozemku byla zřízena stavba jiné osoby, lze uvažovat rovněž o sjednání práva stavby, kdy pak vlastník pozemku a vlastník stavby budou rozdílné osoby.
