info@klbreal.cz

+420 775 719 359

Smlouva o dílo a na co si dát pozor

Smlouva o dílo a na co si dát pozor

Přemýšlíte o uzavření smlouvy o dílo? Než se do toho pustíte, je důležité si uvědomit, že smlouvy o dílo jsou složitou právní problematikou, která může mít velký dopad na vaše práva a povinnosti.   

Náležitosti smlouvy o dílo, kterým je potřeba věnovat pozornost:  

Smlouva o dílo je právní dokument, kterým se zhotovitel zavazuje vykonat určitou práci na základě objednávky objednatele.   

Pokud má být cena díla vyšší a nejedná se o pár tisíc korun, tak doporučujeme, aby se přípravě smlouvy věnoval dostatečný čas a byly vyjasněny a přímo ve smlouvě konkretizovány základní body a postupy:  

Cena díla  

Uvedení, zda je cena konečná či nikoliv, jak a o kolik může být cena navýšena, zda je cena s DPH nebo bez. Jak bude určena splatnost ceny, jak budou placeny a kdy zálohy na cenu díla. Jak se bude postupovat, pokud nebude dílo dokončeno (rozdělení a vypořádání kupní ceny).  

Provedení díla  

Přesný popis toho, jaké podmínky, normy má dílo splňovat, jaká má být kvalita díla, z jakých materiálu má být dílo provedeno.  

Záruka a vady díla   

Jak bude postupováno při zjištění vad díla. Jaké budou lhůty pro odstranění vad, jaké sankce budou stanoveny za vady díla nebo jejich neodstranění. Zda a za jakých podmínek a na čí náklad si může objednatel nechat opravit dílo u třetí osoby.   

Dále by u záruky mělo být uvedeno, jak dlouho záruka trvá, jakým způsobem se uplatňuje a jak bude probíhat plnění za záruky, zejména doba záručních oprav.   

Ukončení smlouvy  

Za jakých podmínek může být smlouva předčasně ukončena a za jakých podmínek. Jak bude vypořádána cena díla v případě předčasného ukončení, jak bude postupováno u vad částečně provedeno díla.  

Kontrola provádění díla  

Stanovení, v jakých fázích je objednatel oprávněn a zhotovitel povinen umožnit řádnou kontrolu díla, což je důležité zejména u části díla, které bude následně zakryto nebo bude nijak nepřístupné.  

Pojištění zhotovitele díla  

 Zejména u nákladnějších a rizikových projektů by měl zhotovitel doložit, že disponuje pojištěním, které bude krýt škody, které jeho činností mohou vzniknout, a to nejen na díle samotném, ale i na přilehlých budovách, pozemcích nebo majetku třetích osob.   

Kontrola důvěryhodnosti zhotovitele díla  

 Pokud uzavřete smlouvu se zhotovitelem, který má finanční nebo jiné problémy, již v době, kdy smlouvu uzavíráte může dojít k tomu, že dílo nebude provedeno nebo dojde k problémům například s insolvencí zhotovitele apod. V takovém případě můžete přijít jak o finanční prostředky, tak se Vám může provedení díla nepoměrně prodloužit a rovněž zdražit. Z tohoto důvodu doporučujeme, vždy před uzavřením smlouvy o dílo provést lustraci zhotovitele v dostupných registrech například insolvenční rejstřík, obchodní rejstřík, evidence exekucí, lustrovat zprávy veřejně dostupné apod.   

Doba provedení díla   

Přesné určení doby dokdy má zhotovitel díla provést by mělo být základním ustanovením každé smlouvy o dílo. Dále by měla smlouva obsahovat ustanovení, co se stane, pokud dílo nebude provedeno včas, zda například objednatel má právo nechat si dílo dokončit jinou třetí osobou. Dále by měla smlouva obsahovat určení výše sankcí a možností odstoupení od smlouvy, pokud nebude dílo provedeno v dohodnuté době.   

Materiál pro provedení díla   

Smlouva by měla určit, kdo zajistí materiál pro provedení díla. Pokud bude materiál zajišťovat zhotovitel, mělo by být přesně určeno v jaké kvalitě má materiál být, jak se provede kontrola materiálu a jaké vlastnosti má materiál mít.   

Vlastnické právo k dílo nebo k materiálu pro provedení díla  

Určení, kdo a v jaké fázi je vlastníkem díla nebo části díla nebo materiálu k provedení díla je důležité, zejména v případech, kdy dojde k nějakým problém u zhotovitele nebo u provádění díla. Doporučujeme, vždy již ve smlouvě přesně určit v jakých fázích se objednatel stává vlastníkem díla. V případě, že je nakupován materiál z finančních prostředků objednatele, tak doporučujeme, aby i u materiálu bylo přesně uvedeno, kdy se objednatel stane vlastníkem i tohoto materiálu, a to i pokud nedojde k provedení díla.   

Předání díla  

S předáním díla se většinou vážou důležité skutečnosti, které mohou mít vliv na uplatnění vad nebo záruk nebo doplacení ceny díla. Z tohoto důvodu by smlouva měla vždy podrobně upravovat, jak bude provedeno předání díla a související dokumentace. Co vše má být předáno, v jaké kvalitě a jak má být postupováno, pokud není dílo zcela dokončeno nebo se vyskytnou vady, nedodělky nebo jiné problémy.   

Autorské právo  

V případě, že dílo je předmětem úpravy autorského práva, měla by smlouva i určovat, v jakém rozsahu autorské právo přechází na objednatele a jaká práva má objednatel k předmětu autorského díla, tj. zda může autorské dílu upravovat, měnit nechat dokončit třetí osobou, postoupit na třetí osobu apod.   

Jak vám advokát může pomoci:  

Smlouva o dílo může být složitá a obsahovat právní termíny, které vám mohou uniknout. Proto je vždy dobré mít při jejím sepsání nebo kontrole pomoc odborníka – advokáta.   

Advokát vám pomůže porozumět obsahu smlouvy a vysvětlí vám důležité body, na které byste měli dbát. Advokát vám pomůže chránit vaše zájmy a zajistí, že smlouva o dílo bude obsahovat veškeré potřebné náležitosti a ochranu pro vás jako objednatele. Naše advokátní kancelář se specializuje na právo smluv a máme zkušenosti se smlouvami o dílo v různých oblastech. Naši advokáti vám poskytnou individuální a profesionální přístup, aby byla vaše smlouva o dílo pečlivě připravena a chránila vaše zájmy.  

Pojmy, které mohou být ve smlouvě o dílo nebo při jednání použity a jejich vysvětlení:  

Dodatek ke smlouvě o dílo  

Dodatek může být použit k modifikaci původní smlouvy, například k úpravě ceny, termínů dodání nebo jiných podmínek.  

Dohoda o ukončení smlouvy o dílo  

Určuje podmínky, ukončení smlouvy, a postup při ukončení spolupráce. Zejména by se měly strany domluvit na vypořádání všech vzájemných práv a povinností např. vypořádání již uhrazené části za cenu díla, doplatek za cenu díla, převzetí části dokončeného díla, dohoda o odpovědnosti za vady a jejich opravy apod.   

Inflační doložka smlouva o dílo  

Tato klauzule umožňuje úpravu ceny v souladu s inflací nebo změnami na trhu. Může být stanovena ve prospěch jedné nebo obou stran. Dále by měla obsahovat určitou maximální hranici o kterou je možné cena za díla navýšit. Rovněž by zde měl být stanoven postup, pokud by druhá strana s navýšením nesouhlasila, zda může od smlouvy odstoupit a za jakých podmínek.   

Odmítnutí převzetí díla  

Pokud objednatel odmítne převzít dílo, může to mít důsledky pro další postup, včetně plateb a možných právních kroků.  

Podstatné porušení smlouvy o dílo  

Takové porušení smlouvy, které způsobuje ztrátu důvěry a poškozuje zájmy druhé strany, a to podstatným způsobem. Mohou být spojeny s právem na ukončení smlouvy nebo náhradu škody.  

Předání díla  

Fáze, ve které zhotovitel předává hotové dílo objednateli a ten ho přebírá.  

Rámcová smlouva o dílo  

Uzavírá se na základě obecných podmínek, které se uplatňují při konkrétních projektech. Umožňuje flexibilitu a opakovatelnost.  

Ochrana obchodního tajemství – klíč k vašemu podnikání

Ochrana obchodního tajemství – klíč k vašemu podnikání

V současné době, kdy informace představují jeden z nejcennějších aktiv vaší firmy, je ochrana vašeho know-how, obchodního tajemství a důvěrných informací nezbytná pro udržení konkurenční výhody.

Co je obchodní tajemství?

Obchodní tajemství zahrnuje cenné informace, které nejsou veřejně známé a pro vaše podnikání představují významnou hodnotu. Ať už se jedná o výrobní proces, tajný recept, údaje o cenách, nebo seznam vašich zákazníků, všechny tyto informace mohou být chráněny, pokud jste podnikli kroky k zabezpečení jejich důvěrnosti.

Příklady obchodního tajemství:

Obchodní tajemství může zahrnovat širokou škálu informací, které firmy považují za cenné a které chtějí udržet v tajnosti pro udržení konkurenční výhody. Zde je sedm běžných příkladů obchodních tajemství:

  1. Výrobní postupy a receptury: Jedná se o jedny z nejčastěji chráněných obchodních tajemství. To může zahrnovat jedinečné metody výroby, receptury nebo složení produktů, které firma používá k vytvoření svých produktů.
  2. Zákaznické databáze a seznamy klientů: Informace o zákaznících, včetně jejich kontaktních údajů, nákupních preferencí a historie, jsou často považovány za obchodní tajemství, protože poskytují firmám důležitá data pro marketing a prodej.
  3. Strategie a plány rozvoje firmy: Strategické obchodní plány, včetně expanzních strategií, marketingových kampaní, výzkumu a vývoje, mohou být chráněny jako obchodní tajemství.
  4. Finanční informace: Interní finanční záznamy, jako jsou rozpočty, ziskové marže a jiné finanční ukazatele, jsou často považovány za důležitá obchodní tajemství.
  5. Technologické a výzkumné údaje: Informace související s technologickým vývojem, výzkumnými poznatky a inovacemi, které firma vyvinula, jsou často chráněny jako obchodní tajemství.
  6. Interní politiky a postupy: Postupy pro provozní řízení, HR politiky, postupy pro zajištění kvality a další interní procesy a postupy mohou být chráněny jako obchodní tajemství.
  7. Komunikační strategie a obsah kampaní: Návrhy marketingových a komunikačních kampaní, včetně reklamních textů, návrhů a strategických plánů, mohou být také chráněny jako obchodní tajemství.

Jak může dojít k porušení obchodního tajemství?

Porušení obchodního tajemství nastává, když někdo neoprávněně sdělí, zpřístupní nebo použije informace, které jsou považovány za obchodní tajemství. Toto tajemství může být něco, co firma může použít ke konkurenční výhodě. Porušení může nastat v několika situacích:

a) Pokud někdo získá obchodní tajemství v rámci své práce pro konkurenta, nebo prostřednictvím jiného vztahu s ním, a pak toto tajemství neoprávněně použije nebo sdílí. To se může stát také, pokud byla tato informace získána při výkonu funkce, do které byl daný člověk jmenován soudem nebo jiným orgánem.

b) Pokud někdo získá obchodní tajemství nezákonným způsobem, ať už svým jednáním nebo jednáním někoho jiného.

Jednoduše řečeno, porušení obchodního tajemství znamená, že někdo zneužije důvěrné informace o firmě, které by neměly být veřejně známy, a tím může firmě způsobit škodu nebo získat pro sebe nebo pro jiné nekalou výhodu.

Jak Vám Můžeme Pomoci Ochránit Vaše Tajemství?

Naši právníci nabízí služby, které zajistí, že vaše obchodní tajemství zůstane chráněno. Provádíme audit vašich stávajících procesů a doporučujeme opatření pro zajištění ochrany vašich důvěrných informací. Pomáháme s přípravou dohod o mlčenlivosti se zákazníky, dodavateli a obchodními partnery. Zajišťujeme, aby pracovní politiky a smlouvy obsahovaly příslušná omezení, která chrání vaše obchodní tajemství. Zastupujeme vaše zájmy u soudu a vymáháme vaše práva v případě odcizení nebo zneužití obchodního tajemství.

Pokud se chcete dozvědět více o tom, jak ochránit vaše obchodní tajemství, nebo potřebujete právní pomoc, neváhejte nás kontaktovat.

Nekalá soutěž a nekalé obchodní praktiky

Nekalá soutěž a nekalé obchodní praktiky

Jak se bránit protiprávnímu jednání v podobě nekalé soutěže?

V dnešním konkurenčním prostředí je důležité znát hranice mezi férovým soutěžením a nekalou soutěží. Nekalá soutěž je závažným právním problémem, který může mít vážné důsledky pro vaše podnikání. V případě, že Váš konkurent soutěží v rozporu s dobrým mravy, tak snižuje Vaši ziskovost a brzdí Váš rozvoj. V takovém případě je vhodné ihned zakročit a zamezit nekalé soutěži, protože čím déle bude Vás konkurent nekalé soutěžit, tím větší náskok bude mít před ostatními, kteří soutěži férově.  

Co je nekalá soutěž?

Nekalá soutěž je považována za jednání, které se v hospodářském styku dostává do rozporu s dobrými mravy soutěže a je schopné způsobit újmu ostatním soutěžitelům nebo zákazníkům. Toto jednání je výslovně zakázáno.

Příklady nekalé soutěže:

Klamavá reklama:

  • Společnost A prohlašuje, že její vitamínové doplňky mohou zabránit nemocem, i když žádné klinické studie tyto tvrzení nepodporují.
  • Společnost B inzeruje, že její kosmetické výrobky jsou „100% organické“, přestože obsahují syntetické konzervanty.
  • Výrobce C uvádí, že jeho automobil je „nejbezpečnější na trhu“, avšak nezávislé testy ukázaly průměrné hodnocení bezpečnosti.

Klamavé označování zboží a služeb:

  • Společnost D prodává kabely, které jsou označeny jako „High-Speed HDMI“, ale nejsou schopny podporovat nejnovější standardy rychlosti přenosu dat.
  • Firma E nabízí trička s logem, které se velmi podobá logu známé módní značky, ale trička jsou levnou imitací.
  • Restaurace F uvádí, že používá pouze „čerstvé lokální suroviny“, když ve skutečnosti některé produkty dováží.

Vyvolání nebezpečí záměny:

  • Obchod G prodává „Rolexx“ hodinky, které jsou navrženy tak, aby vypadaly jako drahé značky „Rolex“ hodinky.
  • Společnost H nabízí „Adibas“ sportovní obuv, která napodobuje design a značení „Adidas“.
  • Mobilní aplikace I má ikonu a název velmi podobný populární sociální síti, což způsobuje, že si uživatelé stahují nesprávnou aplikaci.

Parazitování na pověsti:

  • Start-up J používá v marketingové kampani logo a název velmi podobný technologickému gigantovi, aby získal důvěru investorů.
  • Společnost K uvádí na trh produkt s názvem a balením připomínajícím dlouholetý bestseller konkurenční společnosti.
  • Firma L používá v reklamě na svůj software citace a recenze, které byly původně publikovány pro produkt konkurence.

Podplácení:

  • Manažer společnosti M nabízí peníze zaměstnanci konkurenta výměnou za informace o nadcházejícím produktu.
  • Firma N nabízí výhody úředníkovi za získání vládního kontraktu bez řádného výběrového řízení.
  • Společnost O slibuje dodavatelům exkluzivní obchody výměnou za informace o strategii cen konkurence.

Zlehčování:

  • Výkonný ředitel společnosti P na veřejné konferenci vyjádří pochybnosti o finanční stabilitě konkurenta bez důkazů.
  • Marketingový tým společnosti Q šíří neověřené zvěsti o nezdravých přísadách v potravinách vyráběných konkurenční firmou.
  • Společnost R používá v sociálních médiích negativní recenze na produkty konkurence, které byly anonymně zveřejněny bez ověření jejich pravdivosti.

Právní důsledky nekalé soutěže

Jednání, které splňuje kritéria nekalé soutěže, se považuje za soukromoprávní delikt. To vytváří mimosmluvní závazkový vztah mezi rušitelem a osobou dotčenou nekalou soutěží. Rušitel má povinnost se další nekalé soutěže zdržet a odstranit závadný stav. Současně mohou vzniknout povinnosti k náhradě majetkové a nemajetkové újmy.

Jak Vám Můžeme Pomoci?

V naší advokátní kanceláři se specializujeme na oblast hospodářského práva a nabízíme komplexní právní služby v oblasti ochrany proti nekalé soutěži. Poradíme vám, jak se bránit proti nekalé soutěži, jak postupovat v případě, že jste obětí takového jednání, a jaké kroky podniknout pro ochranu vašich práv.

Pro více informací nebo konzultaci nás neváhejte kontaktovat.

Obdrželi jste předžalobní výzvu za porušení autorských práv PicRights, FoodPhotos, Agence France Presse a jiných společností?

Obdrželi jste předžalobní výzvu za porušení autorských práv PicRights, FoodPhotos, Agence France Presse a jiných společností?

 

V tomto příspěvku si stručně popíšeme, jak postupovat v případě, že jste obdrželi dopis nebo email, ve kterém se uvádí, že jste porušili autorská práva tím, že jste zveřejnili fotografii na své webové stránce bez poskytnuté licence.  

Zřejmě si jako první položíte otázku, zda se jedná o podvod či nikoliv. Pokud jsou to dopisy, od výše uvedených společností, tak se s velkou pravděpodobností nejedná o podvod. Je však vždy nutné ověřit oficialitu a věrohodnost výzvy.  

Jsou skutečnosti uvedené ve výzvě pravdivé? Na část dotazu jste si schopni odpovědět sami, tj. zda jste skutečně použili fotografii bez licence či nikoliv. Ostatní informace nemusí být přesné nebo mohou být zavádějící. Je to způsobeno zejména tím, že informace do výzev jsou generovány automaticky a nikoliv tak, že by tyto společnosti, každou výzvu zkontrolovali a individuálně vyhodnotili.  

 Tyto organizace „vymáhání autorských práv a řešení nároků“. Používají roboty k procházení internetu a zpětnému vyhledávání obrázků patřících jejich „klientům“ nebo jednotlivcům, které zastupují – nebo tvrdí, že zastupují. Zastupují řadu fotografů, včetně některých skupin AP a Reuters a pro tyto autory vymáhají nároky za neoprávněné užití autorského díla – např. fotografie. Tito roboti procházejí veškerá data na internetu, jsou schopni vyhledat i data, které byly odstraněny z hlavní webové stránky.  
 
Poté, jakmile na vašem serveru najdou obrázek, pošlou Vám výzvu na x tisíc korun jako náhradu za neoprávněné „použití“ fotografii. obrázků, s tím, že pokud nedojde k úhradě, tak bude jejich nárok řešen soudní cestou (žalobou). 

Jak postupovat v případě, že takový dopis obdržíte: 

Nezapojujte se do komunikace, neplaťte a nepodepisujte něco dříve, než si zkontroluje všechny údaje ve výzvě a výzvu a Vaše zjištění zkontroluje Váš právník.  

S ohledem na skutečnost, že se jedná o automatizované vymáhání nečekejte osobní jednání a ani nepředpokládejte, že to jednou výzvou skončí. Některé případy skutečně mohou skončit až u soudu, kde bude soud posuzovat oprávněnost a výši nároku, který po Vás požadují.

Co je dobré, abyste si zjistili dříve, než oslovíte právníka:  

  • Z jakého zdroje jste fotografii použili. 
  • Kdo fotografii na web nahrál, zda to bylo externí firma nebo to bylo součásti šablony nebo jste si nahráli sami. 
  • Datum, kdy jste fotografii na web poprvé nahráli a zpřístupnili veřejnosti.  
  • V jakém kontextu a v jakém textu se fotografie objevila. 
  • Kdy byla fotografie skutečně z webu odstraněna. 

Následně jsou možné tři scénáře:

1 – máte a měli jste právo z fotografii nakládat – máte smlouvu nebo jiný doklad o oprávněném užití.

2 – fotografie, kterou jste užili není ta, za kterou si společnost nárokuje náhradu za neoprávněné použití.

3 – skutečně jste použili fotografii, ke které nemáte žádné užívací právo a zároveň se jedná o stejnou fotografii, které se výzva týká. 

Pokud se jedná o body 1,2, tak zde je možné vycházet z toho, že výzva je zřejmě neoprávněná. Pokud se jedná o případ 3, tak pak je nutné zamyslet se nad dalším postupem.  

U případu 3 je nutné fotografii co nejdříve odstranit. 

Následně je nutné zvážit povahu takové fotografie – zda se jedná o skutečně originální dílo, které je chráněno autorským právem. Fotografii může chybět například originalita nebo se nejedná o tvůrčí činnost autora. Příklad mohou být fotografie 10 různých fotografů, kteří pouze z určeného místa zaznamenali nějakou událost, ale zcela chybí originalita, původnost a tvůrčí činnost autora. Může se jednat například o fotky sportovních hvězd, politiků, určité události, kterou zaznamená více fotografů, a u kterých chybí prvky původnosti a originality. Původnost a originalita má vliv nejen na samotnou otázku, zda došlo k porušené autorského práva, ale rovněž i na výši skutečně oprávněné náhrady za neoprávněné použití. Například Vrchní soud ve svém rozhodnutí určil, že fotografie popelnic určené k prezentaci výrobků na internetu nejsou autorským dílem, když chyběly prvky nutné proto, aby se jednalo o originální dílo, chráněné autorským zákonem. Rovněž další soudní rozhodnutí například určilo, že konkrétní fotografie nejsou autorským dílem, protože nesplňují legální pojmový znak jedinečnosti výtvoru a nejsou výsledkem autorovy tvořivosti, ale jsou pouhým mechanickým zachycením stavebního stroje (tj. konkrétněji reprodukcí existující reality). 

Autorský zákon ve svém § 40 stanoví, že autor, do jehož práva bylo neoprávněné zasaženo, má právo zejména na zákaz jednání, kterým se jeho právo porušuje, sdělení údajů v jakém rozsahu došlo k neoprávněnému užití díla, odstranění následků vzniklých porušením jeho práva (např. stažením, zničením neoprávněných kopií), a poskytnutím přiměřeného zadostiučinění.  

Mezi přiměřená zadostiučinění, které autor může požadovat patří omluva nebo peněžité zadostiučinění.  

Soud při určení zadostiučinění musí přihlédnout k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem za nichž k zásahu do práva došlo.  

Kromě omluvy a přiměřeného zadostiučinění, zůstává právo na náhradu škody nebo vydání bezdůvodného obohacení (např. zisk z prodeje neoprávněně použitých fotografií). Autor se může rozhodnout, že místo skutečně ušlého zisku se bude domáhat odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. V takovém případě, pak výše bezdůvodného obohacení činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem. 

Jak postupovat v budoucnu? 

Vždy používejte fotografie nebo obrázky, které jsou volně ke stažení nebo ke které obdržíte licenci. 

Proveďte audit svého webu. Pokud nevíte, odkud se vzal každý jednotlivý obrázek na vašem webu, blogu a sociálních sítích, smažte ho ze serveru. Dejte všem svým správcům sociálních médií, webdesignérům a tvůrcům obsahu pokyn, aby pro obrázky používali pouze schválené zdroje. 

Mějte ve smlouvách s dodavateli obsahu na Váš web ustanovení, že budou používat pouze licencované fotografie a v případě, že toto ustanovení poruší, tak Vám nahradí škodu, která vznikla porušením tohoto ustanovení. 

Copyright trolling je komerční činnost, jejímž cílem je získat, často hrozbou, finanční kompenzaci za použití materiálu chráněného autorským právem. Společnosti, často neprůhledné, používají roboty ke skenování webových stránek a zjišťování neoprávněného použití obrázků, o kterých se domnívají, že se na ně vztahují autorská práva. Následně je vyvíjen psychologický nátlak na získání finanční kompenzace neúměrné běžné ceně uživatelské licence.  

U autorského práva a nároku na náhradu za neoprávněné užití se každé porušení autorských práv posuzuje případ od případu. Což znamená, že soud se musí zabývat nejen tím, zda se skutečně jedná o autorského dílo, ale i o intenzitu takového neoprávněného užití, dobu neoprávněného užívání, zvážení, zda a v jakém rozsahu bylo zneužito dílo pro podnikatelské účely apod.   

katalog autorských děl USA – https://cocatalog.loc.gov/cgi-bin/Pwebrecon.cgi 

Obchodní podmínky

Obchodní podmínky

Obchodní podmínky uvádějí pravidla, která platí, když něco prodáváte nebo poskytujete zákazníkovi službu. Obchodní podmínky používat nemusíte, ale pokud je použijete, vztahují se na vás i na vašeho zákazníka. Jsou vhodné a užitečné zejména při opakovaných obchodech např. na eshopech, blogy na jakékoli platformě, mobilní aplikace, Facebook aplikace, Desktopové aplikace 

Proč mít obchodní podmínky? 

Existuje mnoho důvodů, proč je mít. Nejen, že díky tomu bude vaše firma vypadat profesionálněji a důvěryhodněji, ale také budete mít větší kontrolu nad tím, jak jsou uzavírány smlouvy s vašimi klienty a můžete mít podrobnější úpravu práv a povinností mezi Vámi a Vašim klientem bez toho, aniž byste byli zatíženi přílišnou administrativou.  

Příklady obchodních podmínek: 

  • obchodní podmínky pro eshopy 
  • provozní řády 
  • reklamační řády 

Vzory obchodních podmínek 

Obchodní podmínky vždy doporučujeme připravit na míru konkrétnímu podnikateli. Robusní podmínky, které si mohou dovolit velcí dodavatelé služeb nejsou vhodné pro menší podnikatelé, kterým takové podmínky mohou odradit zákazníky. Rovněž každé podnikání má svoje specifika a v obchodních podmínkách by měly být zvýrazněny konkurenční výhody, a co nejvíce se přibližovat požadavkům klientů.  

Obsah obchodních podmínek? 

Obsah obchodních podmínek je možné stanovit, zcela podle požadavků konkrétního druhu podnikání. Například u spotřebitelů doporučujeme spíše přehledné a jednoduché obchodní podmínky, které nebudou spotřebitele příliš zatěžovat a budou pro ně pochopitelné, jednoduché a stručné.  

Naopak u podnikatelů, zejména v odborných technických oblastech doporučujeme spíše podrobnější rozepsání jednotlivých práv a povinností a technických aspektů. 

V obchodních podmínkách je vhodné zejména upravit

  • platební podmínky 
  • dodací lhůty 
  • podmínky pro opravy 
  • záruky 
  • způsob řešení sporů 
  • vrácení zboží 
  • reklamace 

Musí se obchodní podmínky podepisovat a tisknout? 

Obchodní podmínky se nemusí vyhotovovat písemně a nemusí se zvláště podepisovat.  

Obchodní podmínky samotné mohou být v elektronické podobě nebo lze i odkázat na obchodní podmínky umístěné na webových stránkách. 

POZOR ten kdo se obchodních podmínek následně domáhá, tak musí prokázat, že druhá strana byla s obchodními podmínkami seznámena resp. měla možnost se s nimi seznámit, a dále je nutné prokázat obsah obchodních podmínek k datu uzavření smlouvy. Zde je vhodné mít zajištěnou archivaci stavu obchodních podmínek k určitému dni a doklad o tom, že se strana s těmito podmínkami mohla seznámit a souhlasila, že se podmínky na jejich vztah použijí. Ne vždy je nutné mít písemný doklad o vzetí obchodních podmínek na vědomí a jejích odsouhlasení. Jedná se např. o návštěvní řády, kdy již vstupem do objektu dává druhá strana na vědomí, že se bude řídit obchodními podmínkami (návštěvním řádem). 

U eshopů doporučujeme mít zajištěnou archivaci souhlasu zákazníka s obchodními podmínkami.  

Obchodní podmínky není třeba podepisovat a jsou kryta pouze odkazem na jejich umístění.   

Musí být uzavřena smlouva na kterou obchodní podmínky odkazují? 

Ano, strany vždy uzavírají jednoduchou smlouvu např. kupní, a teprve uzavřením takové smlouvy (která nemusí být písemná) je možné odkázat na podrobnosti v obchodních podmínkách. Obvykle tomu je tak, že na eshopu si zákazník vybere určité zboží za určitou cenu a projeví zájem věc koupit – tím dochází k uzavření kupní smlouvy a podrobné podmínky se pak stanoví v obchodních podmínkách např. doba dodání, reklamace, apod. 

Lze měnit obchodní podmínky stávajícím zákazníkům? 

Ano, obchodní podmínky lze měnit i stávajícím zákazníkům, za předpokladu, že toto původní obchodní podmínky dovoluji s ohledem na rozumnou potřebu jejich pozdější změny. Pokud ovšem dojde ke změně obchodních podmínek musí mít druhá strana možnost smlouvy vypovědět a změna se nevztahuje na již uzavřené obchody. 

Licenční smlouva – chraňte svoje inovace a nápady

Licenční smlouva – chraňte svoje inovace a nápady

Licenční smlouvy se často používají k tomu, aby pomohly majitelům podniků dostat jejich produkt nebo koncept ke spotřebitelům nebo jiným podnikatelům. Licenční smlouva je klíčem k předání práv na duševní vlastnictví do rukou těch, kteří se s vámi chtějí spojit na cestě k úspěchu a zároveň Vás bude chránit před zneužitím Vašich nápadů a inovací.

Licenční smlouvou poskytuje poskytovatel nabyvateli oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví (licenci) v ujednaném omezeném nebo neomezeném rozsahu a nabyvatel se zavazuje, není-li ujednáno jinak, poskytnout poskytovateli odměnu.

Předmětem licenční smlouvy je například právo užívat originální řešení, software, literární, umělecké dílo, vynález atd.

Licenční smlouva se nejčastěji používá, pokud jedna osoba vlastní obchodní koncept, software, aplikaci nebo nový produkt, který chce uvést na trh s pomocí druhé strany. Licenční smlouva umožňuje jinému podniku přístup k použití tohoto licencovaného majetku.

V licenční smlouvě je vhodně minimálně upravit:

  • zda je licence výhradní nebo nevýhradní
  • přesné určení odměny za poskytnutí licence
  • územní rozsah licence
  • určení, zda je nutný následný souhlas poskytovatele v případě prodeje závodu
  • způsob a rozsah předávané dokumentace nutné k výkonu licence
  • stanovení rozsahu povinnosti mlčenlivosti
  • určení doby trvání licence
  • podrobný popisu způsobu užívání licence

Náš tým zkušených právníků je připraven Vám pomoci překonat právní výzvy spojené s licenčními smlouvami. Dejte svým inovacím šanci, kterou si zaslouží, a spojte se s námi ještě dnes!

Předžalobní výzva a odpověď na předžalobní výzvu – ochrana Vašich práv

Předžalobní výzva a odpověď na předžalobní výzvu – ochrana Vašich práv

Máte problém s tím, že druhá strana neplní své povinnosti? Nebo naopak jste obdrželi předžalobní výzvu s jejíž zněním nesouhlasíte?

Jsme připraveni pro Vás sepsat individuální předžalobní výzvu nebo sepsat odpověď na předžalobní výzvu.

Zasláním předžalobní výzvy se zvyšuje pravděpodobnost, že druhá strana splní svoji povinnost.

Předžalobní výzva je dále nezbytným předpokladem vyžadovaným zákonem, pokud budete chtít v soudním řízení náhradu nákladů řízení. V § 142a, občanského soudního řádu se stanoví, že žalobce, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.

Díky naší kvalifikované výzvě dlužníci častěji splní své závazky v stanovených lhůtách.

Předžalobní výzva je formálním právním dokumentem, který je zasílán za účelem smírného, mimosoudního vyřešení sporu a je posledním varováním před podáním žaloby. Z tohoto důvodu strana, která výzvu posílá, si obvykle najme právníka, aby ji sestavil, protože předžalobní výzva by měla obsahovat právní a skutkové okolnosti, které budou dále použity v žalobě.

Úspěch předžalobní výzvy závisí na stranách a dané situaci. Formální předžalobní výzva ukáže druhé straně, že myslíte vážně podání žaloby a jste připraveni k právním krokům. To může přimět druhou stranu k splnění povinnosti, aby se vyhnula nákladnému soudnímu řízení.

Většina předžalobních výzev bude obsahovat následující relevantní informace:

  • lhůtu ve které měla osoba svoji povinnost splnit
  • dodatečnou lhůtu ve které má osoba svoji povinnost splnit
  • způsob splnění povinnosti
  • důvod z kterého vznikla povinnost k plnění
  • v případě peněžité povinnosti – vyčíslení povinnosti, včetně případného příslušenství (úroky, úroky z prodlení)

Ve výzvě by mělo být jasně, srozumitelně a určitě popsáno jaké kroky je nutné učinit k nápravě vzniklé situace.

Co dělat, když jste obdrželi předžalobní výzvu, se kterou nesouhlasíte?

Pokud máte za to, že předžalobní výzva není oprávněná nebo je oprávněná jen částečně je vhodné na takovou výzvu písemně reagovat.  V odpovědi na předžalobní výzvu strana uvede, že nárok druhé strany popírá a uvede důvody, pro které má za to, že předžalobní výzva není oprávněná. V odpovědi na předžalobní výzvu doporučujeme velice pečlivě vážit obsah, aby nedošlo k uznání nároku nebo nebyla uvedena jiná nepřesnost, která by mohla být příčinou neúspěchu v následném soudním sporu.

Co budeme potřebovat k přípravě předžalobní výzvy?

Rádi Vám připravíme text předžalobní výzvy nebo odpovědi na předžalobní výzvu a doplníme zákonná ustanovení, která se na daný případ vztahují. Pro přípravu předžalobní výzvy budeme potřebovat vylíčení rozhodných skutečností a zaslání písemné dokumentace, kterou k případu disponujete.

Co je to zástavní smlouva?

Co je to zástavní smlouva?

Zástavní smlouvou se zajišťuje peněžitý dluh pro případ, že dlužník nebude schopen svůj dluh splácet.

Zástavní smlouva může být uzavřena i s jinou osobou než s dlužníkem, pokud bude taková osoba souhlasit s tím, že zastaví svůj majetek.

V případě, že nebude dluh hrazen pak může věřitel přistoupit k prodeji zastavené nemovitosti. Ve smlouvě je nutné přesně popsat jakým způsobem bude probíhat realizace zástavy – na výběr může být například přímý prodej zástavním věřitelem, veřejná dražba a v určitých případech si může věřitel ponechat zastavenou nemovitosti na úhradu svého dluhu.

Při přípravě zástavní smlouvy je nutné pečlivě zkoumat, zda zřízení zástavního práva skutečně přinese věřiteli zajištění jeho dluhu. Zejména je nutné zkoumat pořadí zástavního práva, zda na předmětné nemovitosti nejsou závady, zda vlastník zastavované nemovitosti není v insolvenci nebo exekuci.

Kromě vymezení předmětu zástavy a způsobu realizace zástavního práva doporučujeme ve smlouvě rovněž upravit výši zajišťovaného dluhu, dobu trvání zástavního práva, prodloužení promlčecí doby a sankce v případě, že druhá strana neuvedla poctivě všechny skutečnosti nebo bude činit kroky v rozporu se zástavní smlouvou.

Zástavní smlouvu Vám můžeme připravit podle Vašich požadavků. Zároveň Vám zkontrolujeme, že jsou splněny všechny podmínky pro uzavření zástavní smlouvy a zastavovaná nemovitosti není stižena právními vadami uvedenými v katastru nemovitostí. Součásti zástavní smlouvy je rovněž příprava návrhu na zápis zástavní smlouvy do katastru nemovitostí.

Co je to zástavní smlouva?

Předmanželská smlouva a změna rozsahu společného jmění manželů

Smlouvu, kterou se upravuje společné jmění manželů mohou uzavřít jednak snoubenci před uzavřením manželství nebo může být smlouva uzavřena až po uzavření manželství.

Smlouvu nelze uzavřít jinak, než ve formě veřejné listiny, a to formou notářského zápisu, další možností je sjednání formou soudního smíru, kdy strany podají návrh příslušnému soudu a v řízení uzavřou soudní smír.

Aby měla smlouva zamýšlené účinky i vůči třetím osobám je nutné její uveřejnění v Evidenci listin.

Druhy režimů

oddělené jmění –  tímto způsobem dochází k úplnému vyloučení společného jmění manželů a týká se veškerého majetku manželů. Oddělené jmění je ideální sjednat již v předmanželské smlouvy a vyloučit tak vznik společného jmění manželů. Oddělené jmění lze sjednat i po uzavření manželství, ale v takovém případě je nutné vypořádat majetek, který se již stal součásti společného jmění manželů a jasně uvést, kdo bude vlastníkem jednotlivých položek majetku.

vyhrazující vznik společného jmění až ke dni zániku manželství – takovou dohodou mezi manžely dochází k odložení vzniku společného jmění manželů až ke dni zániku manželství. U odděleného jmění nikdy společné jmění manželů nevznikne, u tohoto způsobu vznikne společné jmění manželů, ale až ke dni zániku manželství. S ohledem na skutečnost, že v tomto případě je pak nutné v případě zániku manželství provést formálně vypořádání společného jmění manželů, tak lze spíše doporučit režim odděleného jmění.

rozšíření rozsahu společného jmění – tímto režimem si mohou manželé u konkrétního majetku nebo dluhu sjednat, že tento majetek nebo dluh bude součásti jejich společného jmění manželů. Manželé mohou tímto způsobem rozhodnout i o věci nebo dluhu, který vznikne až v budoucnu.  Prakticky se tento institut používá, pokud má jeden z manželů věc nebo dluh, který není součásti společného jmění manželů např. dům, který mu byl darován nebo který zdědil, ale manželé chtějí, aby se i tento majetek stal součásti společného jmění manželů.

zúžení rozsahu společného jmění – manželé nebo snoubenci, kteří nechtějí vyloučit celý majetek, ale jenom jeho část mohou uzavřít dohodu, kterou vyloučí ze společného jmění manželů jenom konkrétní věc, právo nebo dluh.

Smlouva o úpravě majetkových poměrů pro případ zániku manželství –  touto smlouvou si mohou manželé nebo snoubenci upravit dohodou uspořádání majetkových poměrů manželů pro případ zániku manželství tj. například se výslovně určit, který majetek připadne do výlučného vlastnictví jednoho z manželů, který majetek jim zůstane ve spoluvlastnictví apod.  Oproti ostatním režimům je takovou smlouvu možné sjednat i jinak než veřejnou listinou a notářským zápisem tj. postačuje smlouva uzavřena mezi stranami bez nutnosti jejího sepsání formou notářského zápisu.

I takovou smlouvu lze zapsat do evidence listin o manželském majetkovém režimu, tak aby byla účinná i vůči třetím osobám.  

Smlouvou si mohou manželé i upravit vzájemná majetková práva pro případ smrti některého z manželů, v takovém případě by však měla splňovat podmínky pro smlouvu dědickou.

Upozornění:

Je nutné pečlivě zvážit, zda jednáním manželů nedojde k narušení práv třetích osob. Obvykle se jedná o případ, kdy by mohlo dojít ke krácení věřitelů. Z tohoto důvodu doporučujeme uzavření zrušení nebo zúžení společného jmění manželů provést preventivně, a to ještě před tím, než taková práva třetích osob vzniknou.

Obecně platí, že pokud právo třetí osoby vzniklo před dohodou manželů, měla by taková třetí osoba s touto dohodou vyslovit souhlas, pokud však takové právo třetí osoby vzniklo až po dohodě manželů, tak se její souhlas nevyžaduje.

Smlouvy by měly pamatovat na veškeré možné situace a řešit společné jmění manželů nejen v průběhu manželství, ale pamatovat i na situace, kdy dojde k rozvodu nebo úmrtí. Jsme připraveni Vám v těchto záležitostech poradit a připravit smlouvu na míru Vaším požadavkům a potřebám.

Co je akcionářská smlouva nebo dohoda společníků? 

Co je akcionářská smlouva nebo dohoda společníků? 

Základní způsob fungování společnosti je uveden ve stanovách nebo společenské smlouvě.   

Akcionáři nebo společníci si však mohou podrobněji upravit svá práva v akcionářské dohodě nebo dohodě společníků, a to buď všeobecné nebo jenom pro určitý projekt nebo určité časové období. 

Výhodou takové dohody je skutečnost, že zde není stanovena povinnost jejího zveřejnění ve veřejném rejstříku.  

Akcionářská smlouva nebo dohoda společníků může být buď obecnější nebo se může týkat individuální situace nebo obchodního případu ve společnosti. Sepsáním akcionářské smlouvy nebo dohody společníků, která je sepsána v písemné podobě a je právně závazná je chytrým způsobem, jak se vyhnout potenciálním sporům mezi akcionáři nebo společníky. 

V akcionářské smlouvě si mohou akcionáři upravit: 

  • jakým způsobem bude probíhat řízení a vedení společnosti 
  • kdo a v jakém poměru bude nominovat statutární orgány 
  • jaké jsou cíle a zaměření společnosti 
  • postavení akcionářů a způsoby hrazení nákladů společnosti  
  • otázky týkající se rozdělení zisku společnosti  
  • použití zisku na další rozvoj společnosti  
  • co budou akcionáři činit pro rozvoj společnosti, a to buď svojí činností nebo vložením finančních prostředků na rozvoj společnosti  
  • způsob nakládání s akciemi například zřízením předkupního práva 
  • stanovení způsobu určení kupní ceny za akcie 
  • zřízení opčního práva 
  • podmínky pro případná jednání, která by měla konkurenční charakter k podnikání společnosti, kdy takové jednání lze zakázat, omezit, případně stanovit podrobnější podmínky pro veškeré činnosti akcionářů, které by měly konkurenční charakter k podnikání společnosti  

Smlouva by pak dále měla upravit dobu svoji platnosti, sankce za porušení dohodnutých ustanovení. 

Rovněž se doporučuje mít v akcionářské dohodě nebo dohodě společníků uveden a podrobněji stanoven postup, pokud bude možnost společnost prodat nebo případně spojit s jinou společností. U těchto postupů je vhodné mít upraveny postupy i k minoritním akcionářům nebo společníkům, aby ti svým jednáním neblokovali prodej společnosti nebo vstup dalšího investora např. klauzulí drag-along, kterou se minoritním akcionářům ukládá povinnost prodat akcie nebo své podíly za stejných podmínek za kterých převádí své akcie nebo podíly většinový akcionář. 

Jako poslední bod by měla akcionářská dohoda upravit postup v případě, kdy dojde k rozporu mezi společníky nebo akcionáři a ti nejsou schopni své problémy řešit dohodou. Obvykle se pak stanoví třetí nezávislá strana, která nezávislé posoudí problematiku, případně je možné rovněž upravit postup exitu akcionářů nebo společníků, kteří nesouhlasí s postupem ve společnosti.  

Smlouvu Vám připravíme na míru Vaším požadavkům, a to po zodpovězení dotazů prostřednictvím emailu nebo po krátkém projednání, tak abychom mohli připravit smlouvu, která bude vyhovovat konkrétní situaci.  

Smlouva o spolupráci mezi podnikateli

Smlouva o spolupráci mezi podnikateli

V případě, že se podnikatelé rozhodnou, že budou vzájemně spolupracovat, tak by rovněž měli myslet i na uspořádání vzájemných práv a povinností.

Strany by si měly ve smlouvě určit druh a rozsah spolupráce, jednoznačně si určit odměnu za takovou spolupráci a její splatnost, dobu spolupráce, upravit si mlčenlivost a konkurenční doložku a sankce, pokud některé ze stran nedodá plnění, ke kterému se zavázala.

Smlouva je pak právně závazná a strany se mohou domáhat splnění povinností dle smlouvy. Velice často bývají takové smlouvy uzavírány příliš obecně nebo pouze v ústní formě a pak v případě sporu mezi stranami dochází k situacím, kdy si buď už strany přesně nepamatují na čem se dohodly nebo si obsah vykládají, tak jak jim zrovna vyhovuje. Proto u všech vztahů mezi podnikateli, kdy dochází k plnění, které není zanedbatelné nebo při kterém by mohlo dojít k zneužití důvěrných informací, doporučujeme uzavření písemné smlouvy, ve které budou jasně a precizně upravena práva a povinnosti mezi stranami a budou stanoveny sankce za porušení smlouvy.  

Smlouvu Vám připravíme na mírů ihned poté, co s Vámi probereme rozsah očekávaných práv a povinnosti mezi stranami.  Většinou je možné vše vyjasnit emailem, kdy Vám zašleme dotazy nebo krátkým telefonátem.

Ochrana obchodního tajemství – klíč k vašemu podnikání

Co je dohoda o mlčenlivosti (NDA)?

Dohoda o mlčenlivosti je závazná dohoda mezi stranami, kde si strany vymezí obsah a rozsah chráněných informací, které si strany v rámci jednání vymění a dále si stanoví dobu platnosti ochrany těchto informací a sankce za porušení mlčenlivosti.

Tuto smlouvu doporučujeme vždy uzavřít, pokud mezi stranami dochází k předávání důvěrných informací např. v rámci prodeje podniku, servisních smluv, smluv o zprostředkování apod.

Podpisem smlouvy NDA účastníci souhlasí s tím, že budou chránit důvěrné informace sdílené s nimi druhou stranou. Kromě toho, že bez souhlasu nezveřejní nebo neuvolní informace, se příjemce také zavazuje, že nebude kopírovat, upravovat nebo používat informace žádným způsobem, který není povolen druhou stranou.

Jelikož okolnosti uzavření smlouvy bývají velice rozdílné, tak i u této smlouvy doporučujeme individuální přípravu smlouvy, tak aby byl řádně zachycen rozsah poskytovaných informací, způsob a doba jejich ochrany a samozřejmě také určení adekvátní sankce za porušení této smlouvy.

Smlouvu Vám připravíme na mírů ihned poté, co s Vámi probereme informace, které jsou podstatné pro dobrý obsah smlouvy. Většinou je možné vše vyjasnit emailem, kdy Vám zašleme dotazy nebo krátkým telefonátem.

Smlouva o smlouvě budoucí

Smlouva o smlouvě budoucí

Smlouvou o smlouvě budoucí se strany zavazují, že po vyzvání v určené lhůtě uzavřou mezi sebou smlouvu, která bude mít obsah stanovený ve smlouvě budoucí. Obsah smlouvy nemusí být vypsán konkrétně a může být stanoven obecným způsobem. Ovšem v případě, kdy v době uzavření smlouvy budoucí již známe i obsah smlouvy, lze pouze doporučit, aby již budoucí smlouva byla co nejpodrobnější a nejpřesnější a tímto způsobem se vyvarovat pozdějším sporům.

Budoucí smlouvu, lze uzavřít ke všem smlouvám, které mohou být mezi stranami uzavřeny. Nejenom tedy ke kupní smlouvě, nájemní smlouvě, komisionářská smlouva, smlouva zprostředkovatelská, ale i ke smlouvám, které se týkají společností např. akcionářských dohod, společenských smluv, smluv o převodu akcií, smluv o převodu obchodního podílu apod.

Smlouva budoucí může být uzavřena i mezi dvěma stranami ve prospěch třetí osoby. Např. dvě osoby, které vlastní nemovitost se zaváží ve smlouvě budoucí, že své nemovitosti převedou ve prospěch třetí osoby.

Strany mají možnost stanovit si libovolnou lhůtu pro uzavření smlouvy. Tato lhůta může být například několik měsíců, let nebo může být stanovena i jiným obdobným způsobem. Například lhůta může být stanovena na dobu, kdy jedna ze stran dosáhne 25 let věku, do doby, než bude některá ze stran oddlužena, do doby, než nebude na některou ze stran vedena exekuce nebo jiné obdobné situace.

V předem stanovené lhůtě musí jedna ze stran vyzvat druhou stranu k uzavření smlouvy. Pokud strany nesjednají jinou lhůtu, druhá strana je povinna smlouvu uzavřít bez zbytečného odkladu. Strany si mohou také dohodnout případné podmínky pro uzavření smlouvy, například předložení určitých dokumentů nebo prokázání určité skutečnosti.

Co se stane, pokud některá ze stran nedodrží stanovenou lhůtu pro uzavření smlouvy?

V takovém případě má oprávněná strana možnost požadovat, aby obsah budoucí smlouvy byl určen soudem nebo osobou, kterou strany určily ve smlouvě. Pokud tato osoba neurčí obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo jej odmítne určit, oprávněná strana může navrhnout, aby obsah smlouvy určil soud. Strany si takto mohou určit i nezávislou osobu např. advokáta nebo poradce nebo jinou odbornou osobu, která určí obsah smlouvy.

Obsah budoucí smlouvy se stanovuje podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy sledovat. Při stanovení obsahu smlouvy se vychází z návrhů stran a přihlíží se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena. Důležitým faktorem je také uspořádání práv a povinností stran, které by měly být pečlivě zohledněny.

Co se stane, pokud nedojde k výzvě k uzavření smlouvy ve stanovené lhůtě?

Pokud nedojde k výzvě včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká.

Pokud by došlo ke změně okolností a strany si ve smlouvě budoucí nevyhradily, že i přes změnu okolností má být smlouva uzavřena, tak povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Změna okolností musí být takové intenzity, že na druhé straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela. Změnu okolností musí strana ohlásit druhé straně bez zbytečného odkladu, jinak odpovídá za škodu tímto vzniklou.

Kupní smlouva na movité věci

Kupní smlouva na movité věci

Co je movitá věc?

Movitou věcí je dle občanského zákoníků, vše co není věcí nemovitou (pozemky, stavby, věc, kterou nelze přenést na jiné místo bez porušení její podstaty).

Co by měla obsahovat kupní smlouva?

Kupní smlouva by měla obsahovat podrobný popis věci movité. Je možné ke smlouvě případně i připojit přílohy s fotodokumentací převáděné věci.

Dále je podstatnou náležitosti určení kupní ceny. Kde doporučujeme výslovně uvést, zda se jedná o cenu s DPH či nikoliv.

Strany by si rovněž měly dohodnout čas a místo předání věci a pokud je nutný zápis v některém z rejstříků, tak by si strany rovněž měly určit postup při zápisu do tohoto registru.

Pokud si strany nedohodnou přímo ve smlouvě jiný okamžik zaplacení kupní ceny a jiný okamžik předání věci, tak platí, že se kupní cena a předání věci plní současně.

U hodnotnějších věcí doporučujeme, aby součásti předání byl i předávací protokol, ve které se zachytí stav věci ke dni předání. V určitých případech může být předávací protokol nahrazen foto nebo video dokumentací.

V kupní smlouvě by měly být rovněž uvedeny součásti věci (tj. věci, které nemohou být od movité věci odděleny, aniž by se tím věc neznehodnotila) a příslušenství věci (věci určené, aby se jich používalo společně s věci hlavní, příslušenství může být od věci odděleno, aniž se věc neznehodnotí).

Přechod nebezpečí škody na věci

Důležitou, ale často opomíjenou součásti smluv by mělo být rovněž ustanovení o tom, kdy přechází nebezpečí na věci na kupujícího. To znamená např. u motorového vozidla, kdo ponese škodu na vozidlo, pokud bude poničeno kroupami. Pokud nebude ve smlouvě určen okamžik přechodu nebezpečí na věci jinak, tak platí, že na kupujícího přechází nebezpečí škody na věci současně s nabytím vlastnického práva. Pokud se stane kupující vlastníkem věci před jejím odevzdáním, má prodávající až do odevzdání věci práva a povinnosti schovatele (tj. prodávající opatruje věc, tak pečlivě, jak to odpovídá povaze věci a jeho možnostem, aby na věci nevznikla škoda).

Další ustanovení v kupní smlouvě

Prodávající by měl dále ve smlouvě Kupujícího výslovně upozornit na vady věci.

Strany si mohou ve smlouvě stanovit i záruka za jakost věci. Jedná se o závazek prodávajícího, že věc vymění, vrátí, opraví nebo mu vrátí kupní cenu, pokud nebude mít věc vlastnosti uvedené v prohlášení o záruce.

Dále si strany mohou své práva a povinnosti z kupní smlouvy upravit šířeji, a to např. o sjednání výhrady vlastnického práva (tj. kupující se stane vlastníkem věci až úplným zaplacením kupní ceny), výhrada zpětné koupě (prodávající může požádat o zpětný prodej), výhrada zpětného prodeje (kupující může požádat o zpětný prodej), předkupní právo.

Věc může být rovněž prodána na zkoušku. Kupující má právo v určené době prodej schválit nebo věc vrátit. Pokud si strany nedohodnou prodej na zkoušku nebo si prodej na zkoušku nevyloučí přímo ve smlouvě, platí, že tato lhůta je tří denní ode dne uzavření smlouvy nebo ode dne kdy má být věc prohlédnuta.

U výhrady lepšího kupce dostává právo Prodávající v určené lhůtě prodat lepšímu Kupujícímu i po té co již věc prodal.

Pokud není kupní cena hrazena hned při uzavření kupní smlouvy, lze uvažovat i o cenové doložce. Cenová doložka znamená, že konečná kupní cena dodatečně upraví s přihlédnutím k výrobním nákladům.

Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným – co doplnit?

Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným – co doplnit?

Obecných vzorů, jak by měla vypadat společenská smlouva je nepřeberné množství. Ne vždy je však ideální vzorová smlouva. Určitě doporučujeme, aby se společníci zamysleli minimálně nad některým body a vytvořili si tak společenskou smlouvou, která přesně kopíruje jejich dohodu, budoucí záměr a bude i řešit situace, které mohou v budoucnu nastat a nemusí být úplně pozitivní.

Příklad bodů ve společenské smlouvě, nad kterým by se měli společníci zamyslet:

Převod podílu – společníci by si měli zvážit, zda převod vůbec povolit či nikoliv. Pokud si strany převod podílu povolí pak jsou ke zvážení následující podmínky: zda si upravit možnosti předkupního práva, kolik hlasů musí být pro souhlas s převodem, zda musí být souhlas valné hromady s převodem na jiného společníka, pokud je společníků více a jeden podíl bude prodávat, tak v jakém poměru mohou nabýt tento podíl ostatní společníci?

Předkupní právo k podílu – pokud je možné převést podíl na třetí osobu, tak by si společníci měli podrobně upravit podmínky pro uplatnění předkupního práva, tak aby nebylo možné předkupní právo obejít a byla skutečně zaplacena cena podílu, a nikoliv fiktivní cena, kterou pouze druhá strana uměla navyšovala. Často bývá ustanovení o předkupním právu formulováno způsobem, že je možné je obejít nebo zneužít.

Určení hodnoty podílu – doporučujeme, stanovit si už ve společenské smlouvě postup pro případ, že bude nutné určit hodnotu podílu společnosti. Velice často pouhá účetní hodnota společnosti neurčuje skutečnou aktuální hodnotu společnosti a společníci by si měli pro takové případě stanovit postup, který bude realizovatelný a bude se nejvíce blížit skutečné reálné hodnotě společnosti resp. podílu ve společnosti.

Určení kdy je valná hromada usnášeníschopná – společníci by si měli určit, zda stačí nadpoloviční počet hlasů nebo 30% hlasů nebo naopak je nutná účast všech společníků na valné hromadě a kolik hlasů je nutných k přijetí usnesení valné hromady. Rovněž tak doporučujeme určit, jakým způsobem se bude konat případná náhradní valná hromada a jaký počet společníků je nutný pro řádné konání náhradní valné hromady.

Zákaz konkurence – je více než vhodné přímo ve smlouvě popsat, čím se rozumím konkurenční jednání nebo jednání, která je v rozporu se zájmy společnosti a způsob jak se bude postupovat, pokud někdo takové ustanovení poruší. Porušení se může vztahovat jak na společníky, tak na jednatele.

Určení poštu hlasů nutných pro přijetí usnesení – doporučujeme pečlivě zvážit stanovení počtu hlasů nutných k přijetí určitých záležitostí, které má schvalovat valná hromada. Zda je nutný souhlas většiny hlasů nebo 100% hlasů, případně stanovit postup jak bude postupováno pokud některý z návrhů nezíská většinu hlasů.

Jednání jednatelů – stanovy by měly podrobněji upravit jakým způsobem a v jakém rozsahu, jednají jednatelé samostatně nebo společně nebo kdy musí jednat vždy společně např. lze určit určitou výši plnění nebo předmětem rozhodování.

Způsob výplaty a určení zisku – jedna z nejdůležitějších věcí, a to stanovení podmínek, kdy bude zisk rozdělen mezi společníky. Určitě doporučujeme blíže popsat a případně stanovit, zda se zisk vždy vyplácí či nikoliv, kdy je povinnost zisk vyplácet, a v jaké výši, jak postupovat, pokud nedojde ke shodě mezi společníky, jak se ziskem naložit.

Určení způsobu výše vypořádacího podílu – k tomuto bodu viz. výše určení hodnoty společnosti. Určitě doporučujeme řádně upravit postup, jakým bude vypořádací podíl stanoven, a postup v případě, že někdo ze společníků nebude s výši vypořádacího podílu souhlasit.

Závažná jednání – do stanov je možné rovněž výslovně uvést, která jednání společníka jsou natolik závažná, že za takové jednání bude možné vyloučit společníka ze společnosti.