od Petr Budzinski | Říj 16, 2022 | Nemovitosti
Strany si mohou při sepsání kupní nebo darovací smlouvy upravit svá vzájemná práva dle svojí potřeby. Jedním ze způsobu úpravy kupní nebo darovací smlouvy může být sjednání věcného břemene. Věcné břemeno může být sepsáno samostatně nebo společně s darovací či kupní smlouvou.
Věcná břemena mohou být sjednána pouze ve smlouvě, kdy budou zavazovat pouze účastníky smlouvy nebo jako věcná břemena, které se zapisují do katastru nemovitostí a jsou pak účinné vůči všem a zavazují i budoucí vlastníky nemovitostí.
Níže uvádíme, některá obvyklá věcná břemena, která lze dále modifikovat podle konkrétních potřeb účastníků.
Služebnost užívání bytu – právo užívat byt pro osobní potřebu.
Právo volné dispozice s částmi domu – kromě práva na užívání bytu jsou zde práva rozšířena i o možnost nakládat se všemi ostatními částmi domu např. zahrada, garáž, kůlna, bazén.
Služebnost inženýrské sítě – právo zřídit, provozovat a udržovat vlastním nákladem na cizím pozemku inženýrské sítě např. vodovodní, kanalizační, energetické, optické apod. Součásti takového práva je právo vstupu na cizí pozemek za účelem prohlídky nebo údržby inženýrských sítí.
Právo opory cizí stavby – jedná se například o použití cizí zdi jako opěry pro vlastní stavbu.
Služebnost okapu – jedná se o právo svádět vodu ze své vlastní střechy na cizí nemovitost.
Právo na svod dešťové vody – zde se jedná o opačný případ, než u služebnosti okapu a jedná se o právo na svod dešťové vody ze sousední střechy na svůj pozemek.
Právo na vodu – může se jednat o práva čerpat jak dešťovou, tak vodu stojatou např. ve studni, rybníku na cizím pozemku. Oprávněný má právo na přístup na cizí pozemek za účelem získání vody.
Služebnost stezky a cesty – toto právo může stanovit konkrétní podmínky za jakých je možné cestu používat, zda pouze pěšky nebo motorovým nebo jiným vozidlem. Lze upravit podrobně a třeba u motorových vozidel lze určit i maximální rozměry a váhu motorového vozidla, které je oprávněno využít práva cesty. Rozsah služebnosti cesty může být určen i přímo v geometrickém plánu, tak aby byla jednoznačně určena cesta.
Výměnek – občanský zákoník v samostatných ustanoveních upravuje smlouvu o výměnku. Toto ustanovení bylo historicky využíváno zejména při darování nemovitosti, ve které vlastník bydlel, bydlí a chce po zbytek ještě svého života bydlet. Výměnek lze sjednat i formou věcného břemene, které má pak větší závaznost než pouhá smlouva bez věcných účinků. Kromě práva na užívání nemovitosti nebo části nemovitosti, lze ve smlouvě o výměnku upravit i další podmínky, aby měl výměnkář zajištěny práva k zaopatření na dobu života. Příkladem může být zajištění údržby nemovitosti, nákupy, úklid, stravování, péče apod.
Poznámka:
Výčet věcných břemen je pouze ukázkový a v není v občasném zákoníku stanoven taxativně. Strany si mohou mezi sebou upravit vztahy rozdílně a nejsou vázány výčtem věcných břemen v občanskému zákoníku. Je proto možné, aby si strany definovaly vlastní obsah věcného břemene, který nejlépe vystihuje situaci a dohodu mezi účastníky.
od Petr Budzinski | Srp 16, 2022 | Společnosti
Podle § 209 zákona o obchodních korporacích musí mít smlouva o převodu podílu písemnou formu s úředně ověřenými podpisy.
A Převod podílu je vůči společnosti účinný doručením účinné smlouvy.
Je nutné rozlišovat účinnost smlouvy mezi stranami smlouvy, ta nastává již okamžikem uzavření smlouvy (pokud není ve smlouvě účinnost upravena jinak nebo pokud není nutný souhlas valné hromady) a účinnost vůči společnosti, která nastává až okamžikem, kdy je smlouva společnosti doručena.
Vlastnické právo k obchodnímu podílu přechází na nabyvatele už okamžikem účinnosti smlouvy mezi stranami, typicky už při uzavření smlouvy, ale společníkem se nabyvatel stává až v okamžiku, kdy je smlouva společnosti doručena.
od Petr Budzinski | Srp 16, 2022 | Společnosti
Dle § 6 zákona o obchodních korporacích musí mít jakékoliv právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou neplatná a soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.
Výjimku tvoří jednání – rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace, které výše uvedenou přísnější formu mít nemusí.
od Petr Budzinski | Srp 16, 2022 | Nemovitosti, Společnosti
Zákony často obsahují požadavek, aby nějaké jednání bylo provedeno „bez zbytečného odkladu“.
Lhůta nemá přesně určen časový interval od kdy do kdy je nutné jednání uskutečnit. Výklad je však takový, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání.
Tak například, pokud musím bez zbytečného odkladu upozornit na vady věci, tak se tím rozumí, že pokud vadu zjistím, tak připravím oznámení a oznámení odešlu, samozřejmě mohu mezi tím činit obvyklé úkony, které jsou běžné, tj. pokud zjistím vadu a mám dohodnutého lékaře, tak mohu dojít k lékaři, pak dojít domů a v klidu sepsat oznámení a toto oznámení ráno předat k poštovní přepravě. V takovém případě, lze mít za to, že oznámení bylo učiněno bez zbytečného odkladu. Pokud ovšem mezitím odjedu na dovolenou s tím, že si dovolenou nechci kazit oznámením vady, tak v takovém případě určitě nejednám ve lhůtě bez zbytečného odkladu.
Obecně je nutné jednání učinit ihned, jakmile je to objektivně možné.
Pokud někdo bez zbytečného odkladu nejedná a jednání provede až následně, tak pak takové jednání nebude mít právní účinky.
V případě sporu o to, zda byla lhůta dodržena či nikoliv musí soudy, vždy vyhodnotit každý jednotlivý případ podle konkrétních okolností a soudy musí vždy zkoumat, zda povinná osoba bezodkladně využila všechny možnosti pro splnění jednání ve lhůtě bez zbytečného odkladu a soud je povinen rovněž pečlivě zkoumat skutečnosti, které by mu v tom bránily.
od Petr Budzinski | Srp 14, 2022 | Nemovitosti, Společnosti
Nejdříve je nutné zkontrolovat smlouvu uzavřenou mezi stranami, zda obsahuje nějakou odchylku pro možnosti odstoupení od smlouvy. Pokud smlouva odstoupení neřeší, tak pak se použije obecný postup podle občanského zákoníku.
Občanský zákoník stanoví, že ten, kdo svoji povinnost řádně a včas neplní, je v prodlení.
Pokud je někdo v prodlení, tak druhá strana může požadovat buď:
• splnění vymáhané povinnosti,
• odstoupit od smlouvy za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
Pokud je prodlení podstatným porušením smlouvy je odstoupení možné okamžitě, ale je nutné to druhé straně oznámit bez zbytečného odkladu.
Pokud je prodlení nepodstatným porušením smlouvy je odstoupení možné, ale až po poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty ke splnění.
Podstatným porušením smlouvy se rozumí porušení, které by vedlo k tomu, že by pokud by o takovém porušení druhá strana věděla při uzavření smlouvy, tak by smlouvu neuzavřela.
Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku, tj. k okamžiku uzavření smlouvy nikoliv k okamžiku odstoupení.
