info@klbreal.cz

+420 775 719 359

Pojištění – právní pomoc

Pojištění – právní pomoc

Proč vyhledat právní pomoc v případě nespokojenosti s pojišťovnou?

V případě uplatnění nároku na pojistné plnění vzniká konflikt zájmů mezi pojištěným a pojišťovnou. Pojištěný chce získat maximální prospěch z pojištění. Pojišťovna je podnikající osobou, jejíž zájem je veden směrem k maximalizaci zisku, nikoliv k maximalizaci vyplacených pojistných plnění. Nevyhnutelně tak dojde ke střetu těchto dvou zájmu a pojištěný je v tomto případě stranou slabší, která má méně zkušeností, prostředků a času k tomu, aby svůj zájem na maximální výplatu hájila.

Jsme připraveni chránit Vaše oprávněné nároky při jednání s pojišťovnami a při zastupování před soudy. Máme dlouholeté zkušenosti s jednáním s pojišťovnami a jednáním před soudy. Víme, jak jsou pojišťovny organizovány, jaké jsou jejich cíle a jak fungují – včetně strategií, které používají při popírání oprávněných nároků.

Pokud jste nespokojeni s rychlostí, způsobem řešení nebo výši plnění, kterou Vám pojišťovna vyplatila nebo jste obecně nespokojeni s přístupem pojišťovny, jsme připraveni Vám pomoci a ujmout se Vašeho případu.

Poskytujeme poradenství a právní zastoupení u různých typů pojistných události, včetně náhrady škody na zdraví, na majetku, plnění ze smluv o pojištění odpovědnosti, penzijního, havarijního a povinného pojištění a samozřejmě i v případě dalších plnění z různých typů pojistných smluv.

Dokumentace k posouzení Vašeho nároku

Které dokumenty je dobré nám zaslat, abychom mohli Váš případ posoudit a navrhnout vhodné řešení:

  • pojistnou smlouvu, včetně dodatků
  • pojistné podmínky
  • dokumenty týkající se pojistné události např. fotodokumentace, lékařské zprávy, policejní protokoly, uplatnění nároku třetí osobou
  • vaše oznámení pojistné události
  • komunikace s pojišťovnou a výsledek jejího šetření

Posouzení a porovnání pojistných smluv a pojistných podmínek

Vždy je vhodnější předcházet nečekaným problémům tím, že již při sjednání pojistné smlouvy budu upozorněn na rizika a podmínky, které musím splnit, abych byl skutečně řádně pojištěn.

Proto nabízíme svým klientům rovněž možnost zkontrolovat nebo porovnat výhodnost pojistných smluv ještě před jejích podpisem. Výsledkem bude shrnutí kladů a záporů a upozornění na problematická ustanovení smlouvy, které by bylo vhodné ještě ve smlouvě upravit nebo změnit.

Promlčení nároků z pojištění

U pojistné smlouvy nelze smluvně prodloužit ani zkrátit dobu promlčení nároku. U práva na pojistné plnění je stanovena obecná tří letá promlčecí doba, která počíná běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR je nutné při promlčení posuzovat samotnou pojistnou událost a její následek. Právo na pojistné plnění podle tohoto rozhodnutí začíná běžet za rok ode dne, kdy nastal následek pojistné události.

Příklad:

  • 1.1.2022 dojde k pojistné události a následku
  • 1.1.2023 začne běžet 3 letá promlčecí doba nároku
  • 1.1.2026 je poslední den lhůty, kde lze nárok před jeho promlčením uplatnit

Pojistná doba

Pojistná doba je časový interval, na který se vztahuje pojištění, tj. je to doba mezi vznikem a zánikem pojištění. Není-li ve smlouvě uvedeno jinak, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření pojistné smlouvy.

Pokud např. škoda nastane mimo pojistnou dobu, nejde o pojistnou událost a právo na pojistné plnění nevzniká.

Kromě okamžiku vzniku škody je nutné posoudit i jaký princip sjednání pojištění byl ve smlouvě použit. Obecně se může jednat o princip příčiny škody a princip vznesení nároku.

Pojištění na principu příčiny škody zahrnuje veškeré události, které se staly v době trvání pojištění.

Příklad:

Škoda nastala 1.1.2022 a pojištění trvalo do 1.1.2022, pokud škodu nahlásím až např. 30.1.2022 uplatnit jsem správně.

Ale u principu vznesení nároku musí být v době trvání pojištění i nárok vůči pojistiteli uplatněn (pokud smlouva nestanoví další lhůtu pro uplatnění nároku).

Příklad:

Škoda nastala 1.1.2022 a pojištění trvalo do 1.1.2022, pokud škodu nahlásím např. 30.1.2022 uplatnit jsem již po lhůtě a pojišťovna plnit nebude.

Povinnost pojišťovny seznámit Vás s dokumenty

Součásti pojistné smlouvy mohou být i další dokumenty, na které pojistná smlouva odkazuje. Povinností pojišťovny je ovšem v takovém případě seznámit Vás i s těmito dalšímu dokumenty. Pokud by se tak nestalo jedná se o porušení povinnosti na straně pojišťovny.

Překvapivá ustanovení

V případě, že by v pojistných podmínkách byly uvedeny skutečnosti, které jsou pro rozumně uvažujícího člověka překvapivé, tak pak se k takovým ustanovením nepřihlíží. Pokud jste jste taková ustanovení výslovně nepřijali nebo jste o takových ustanoveních museli vědět.

Příklad:

V pojistné smlouvě je uvedeno, že havarijní pojištění kompletně pokrývá všechny škody a v pojistných podmínkách je uvedeno, že pojištění se netýká pneumatik, ráfků apod.

Podle soudní judikatury může překvapivost ustanovení vyplývat i ze způsobu jeho vyjádření, zejména z formulační nejasnosti, z vyjádření drobným nebo špatně čitelným písmem i z toho, že se ustanovení vyskytuje na obtížně očekávatelném místě textu. Ustanovení nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru, nebo v oddílu, který vzbuzuje dojem podstatného charakteru, který zřetelně vyvolává dojem, že se vztahuje k jiné otázce, ani nesmějí být skryta.

Rovné zacházení

Použije-li pojistitel jako hledisko při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění národnost, rasový nebo etnický původ nebo jiné hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle jiného zákona, nepřihlíží se ke zvýšení pojistného ani ke snížení pojistného plnění na základě těchto hledisek. To platí i v případě, je-li jako hledisko při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění použito těhotenství nebo mateřství.

Není tak možné od 21.12.2012 rozlišování ani na základě pohlaví pojištěného.

Zvýšení pojistného

Novou výši pojistného musí pojišťovna sdělit nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit, pokud k takovému oznámení nedojde a pojistník se zvýšením nesouhlasí, pak je platná pojistná smlouva za původních podmínek.

Povinnost snížit pojistné

Mezi důležitá ustanovení patří, že pokud se podstatně sníží pojistné riziko v pojistné době, vzniká pojistiteli povinnost snížit pojistné úměrně k snížení pojistného rizika s účinností ode dne, kdy se o tomto snížení dozvěděl.

Snížení by bylo účinné ke dni, kdy se pojistitel o snížení rizika dozvěděl. Musí se však jednat o podstatné snížení pojistného rizika např. podstatné snížení rizika záplav nebo povodně u nemovitosti tím, že došlo k úpravě vodního toku.

Postup šetření pojistné události

Vznik pojistné události je nutné oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu.

V oznámení je nutné uvést pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění. Současně s oznámením je nutné předložení potřebných dokladů.

Pojistitel bez zbytečného odkladu po oznámení zahájí šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění.

Právo na zdůvodnění

Pokud nejste s pouhým sdělením spokojeni můžete Pojistitele požádat, aby v písemné formě zdůvodnil výši pojistného plnění, případně uvedl důvod zamítnutí.

Splatnost pojistného plnění

Není-li dohodnuta jinak, tak je splatnost pojistného plnění do patnácti dnů ode dne skončení šetření.

Možnost požádat o zálohu na pojistné plnění

Nelze-li ukončit šetření nutná k zjištění pojistné události do tří měsíců ode dne oznámení, pojistitel oznamovateli sdělí, proč nelze šetření ukončit. Požádá-li o to oznamovatel, sdělí mu pojistitel důvody v písemné formě.

Pojistitel poskytne osobě, která uplatňuje právo na pojistné plnění, na její žádost na pojistné plnění přiměřenou zálohu. Pojišťovna může poskytnutí zálohy odepřít, pokud je pro odepření dán rozumný důvod. Tento důvod by měl pojistitel sdělit.

Pozor na podpojištění

Bylo-li v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné, má pojistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet. Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku, to neplatí, ujednají-li strany, že pojistné plnění sníženo nebude.

Příklad:

Dům je pojištěn na 10 mil. Kč
Současná hodnota domů je 20 mil. Kč

Podpojištění činí 50%

Vzniklá škoda na nemovitosti bude činit 5 mil. Kč.

Pojišťovna však 5 mil. Kč zkrátí o 50% podpojištění a vyplatí pouze 2,5 mil. Kč.

Nadpojištění

Opakem podpojištění je situace, kdy je věc pojištěna na vyšší částku než je aktuální skutečná hodnota pojištěné věci.

Většinou k této situaci dochází pokud není pojistná smlouva aktualizována u věcí, které podléhají rychlé ztrátě hodnoty. Jedná se např. o motorové vozidlo jehož hodnota v roce 2019 byla např. 1 mil. Kč, ale v roce 2022 je jeho hodnota již pouze 700 tis. Kč. Takže sice platíte vyšší pojistné, ale v případě, že by došlo k totální škodě nebude Vám vyplacen 1 mil. Kč, ale pouze 700 tis. Kč. Je proto vhodné pravidelně pojistné smlouvy aktualizovat.

Snížení pojistného plnění z důvodu porušení povinností

Poměrně hodně sporů mezi pojistníky a pojišťovnou vzniká v případě, že došlo k porušení povinnosti pojistníka, které mělo podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu jejích následků nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění. V takovém případě má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit.

Je nutné upozornit, že porušení povinnosti pojistníka musí mít podstatný vliv na vznik pojistné události. Pouhé nepodstatné porušení povinnosti nemá na snížení pojistného plnění vliv.

Příklady takového porušení mohou být např.: nepoužití bezpečnostních pásů, sjeté pneumatiky, špatný stav elektroinstalace v objektu, chybějící hasící přístroje, jízda v autě bez bezpečnostních přestávek, svěření vozidla osobě, která je pod vlivem návykové látky, nezamčení objektu, vozidla, pozdní oznámení škody, které vedlo ke zvýšení škody apod.

O kolik je možné provést snížení? Pokud porušení vedlo ke zvýšení škody, pak by pojišťovna měla snížit pojistné plnění právě o takové navýšení. V takovém případě spory nevznikají.

Ovšem v případě, kdy došlo k porušení povinnosti, ale vliv na škodu nelze přesně určit, je vždy nutné podrobně zkoumat, zda porušení povinnosti mělo vůbec vliv na rozsah nebo výši škody či nikoliv a případně v jaké výši nebo procentu. Lze citovat judikaturu Nejvyššího soudu ČR, který ve svém rozhodnutí uvedl, že pokud pojistitel snižuje pojistné plnění proto, že porušení povinnosti mělo vliv na zjištění či určení výše pojistného plnění, je nezbytné, aby porušení povinnosti pojištěného konkrétním způsobem ovlivnilo zjištění či určení výše pojistného plnění a snížení musí být úměrné vlivu, který porušení mělo na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit. Rovněž je nutné upozornit, že strany si mohou přímo ve smlouvě nebo smluvních podmínkách stanovit podrobněji postup při snižování pojistného plnění.

Oznamovací povinnost pojišťovny

Požádá-li pojistník písemně o informace významné pro plnění podle smlouvy, musí mu je pojistitel bezodkladně a v písemné formě sdělit. Pojistitel je povinen sdělit libovolnou informaci významnou pro určení práv a povinností stran smlouvy.

Pojištění právní ochrany a volba vlastního právního zástupce

V případě, že máte sjednáno pojištění právní ochrany, máte právo vybrat si právního zástupce podle své volby. Ujednání ve smlouvě, které by toto právo omezovala je absolutně neplatné. Takže v případě, že máte sjednání pojištění právní ochrany je výběr právního zástupce čistě na Vás a nejste omezeni ve volbě např. pouze na právní zástupce, které Vám nabízí nebo doporučuje pojišťovna.

Jediným omezením volby je skutečnost, že si můžete vybrat pouze osobu k tomu profesně oprávněnou, což je například advokát řádně zapsaný u advokátní komory.

Odstranění a údržba dřevin na pozemku souseda

Odstranění a údržba dřevin na pozemku souseda

Je možné odstranit dřeviny, které rostou na sousedním pozemku a stíní nebo jinak zasahují na můj pozemek?

Jedná se o častou otázku mezi sousedy, zvláště pokud nejsou vztahy mezi sousedy ideální nebo soused není k zastižení.

Obecně nelze doporučit jednání svépomocí tj. bez souhlasu souseda, pokud nehrozí vznik bezprostřední škody.

V režimu soukromoprávních vztahů mezi sousedy je vhodné vycházet z postupů, které jsou uvedeny přímo v občanském zákoníku. Pokud pak mezi sousedy nedojde k dohodě nebo soused nijak nereaguje, je možné situaci řešit podáním žaloby k příslušnému soudu.

Občanský zákoník obecně stanovuje následující povinnosti:

Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku.

Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.

Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Ustanovení se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

Další práva a doložky u kupní a darovací smlouvy

Další práva a doložky u kupní a darovací smlouvy


Při převodu nemovitostí je možné kromě věcných břemen sjednat i další doložky a upravit svá vzájemná práva dle svojí potřeby.


Zástavní právo

– obvykle se zřizuje ke zajištění pohledávky mezi stranami např. doplatek kupní ceny. Věřitel pak má možnost v případě, že dlužník nesplní své povinnosti např. doplatit kupní cenu, právo na uspokojení přímo ze zastavené nemovitosti a má tak větší jistotu, že jeho pohledávka bude uhrazena.


Předkupní právo

– právo, které může být sjednáno i jako vzájemné např. mezi vlastníky sousedních pozemků nebo nemovitostí, že v případě, že dojde k prodeji, je druhá strana povinna nemovitost nabídnout oprávněnému z předkupního práva. S ohledem na příliš obecnou úpravu v občanském zákoníku doporučujeme ve smlouvě, vždy velice podrobně popsat podmínky předkupního práva.

Výhrada vlastnického práva

– při sjednání této doložky se kupující stane vlastníkem nemovitosti až v okamžiku úplného zaplacení kupní ceny.

Výhrada práva zpětné koupě

– právo prodávajícího, aby kupující za úplatu (např. původně sjednanou kupní cenu) a na požádání převedl zpět převáděnou nemovitost na prodávajícího. Výhodou této výhrady je i skutečnost, že v případě nemovitostí, lze takovou nemovitost zatížit pouze se souhlasem prodávajícího (resp. toho komu svědčí výhrada zpětné koupě).

Výhrada zpětného prodeje

– oproti výhradě zpětné koupě je právo na odkup sjednáno ve prospěch kupujícího, tj. kupující si může vymínit právo zpětného prodeje a prodávající musí nemovitost odkoupit zpět za dohodnutou cenu.


Zákaz zcizení a zatížení

– tímto ustanovením se mohou strany domluvit, že kupující nebude mít právo nemovitost dále zcizit nebo zatížit bez souhlasu oprávněného.


Výhrada lepšího kupce

– zde se strany mohou dohodnout, že prodávající má právo zrušit původní smlouvu a nabídnout nemovitost lepšímu kupci a to po stanovenou dobu platnosti výhrady lepšího kupce. Zda je kupec lepší rozhoduje prodávající po zohlednění všech podmínek kupní smlouvy tj. výše ceny není jediným měřítkem lepšího kupce.

Cenová doložka

– strany si mohou dohodnout, že kupní cena nebude konečná, ale může dojít k její změně na základě dalších okolností např. konečná cena za stavební opravy, rekonstrukce apod.


Ujednání o koupi na zkoušku s rozvazovací podmínkou

– je možné si dohodnout podmínky, za kterých lze smlouvu zrušit, pokud dojde k naplnění určitých podmínek např. pokud nebude vydáno v určité lhůtě stavební povolení nebo nebude možné koupit sousední pozemek apod.


Vzdání se práva na náhradu škody

– strany si mohou rovněž vyloučit vzájemné právo na náhradu škody. Je však nutné upozornit, že takovým způsobem nebude možné vzdání se náhrady škody, která by byla způsobena úmyslným způsobením škody některou ze smluvních stran.


Právo stavby

– pokud jedna ze stran nechce prodat pozemek, ale souhlasí s tím, aby na jeho pozemku byla zřízena stavba jiné osoby, lze uvažovat rovněž o sjednání práva stavby, kdy pak vlastník pozemku a vlastník stavby budou rozdílné osoby.

Věcná břemena u kupní a darovací smlouvy

Věcná břemena u kupní a darovací smlouvy


Strany si mohou při sepsání kupní nebo darovací smlouvy upravit svá vzájemná práva dle svojí potřeby. Jedním ze způsobu úpravy kupní nebo darovací smlouvy může být sjednání věcného břemene. Věcné břemeno může být sepsáno samostatně nebo společně s darovací či kupní smlouvou.

Věcná břemena mohou být sjednána pouze ve smlouvě, kdy budou zavazovat pouze účastníky smlouvy nebo jako věcná břemena, které se zapisují do katastru nemovitostí a jsou pak účinné vůči všem a zavazují i budoucí vlastníky nemovitostí.


Níže uvádíme, některá obvyklá věcná břemena, která lze dále modifikovat podle konkrétních potřeb účastníků.

Služebnost užívání bytu – právo užívat byt pro osobní potřebu.


Právo volné dispozice s částmi domu – kromě práva na užívání bytu jsou zde práva rozšířena i o možnost nakládat se všemi ostatními částmi domu např. zahrada, garáž, kůlna, bazén.


Služebnost inženýrské sítě – právo zřídit, provozovat a udržovat vlastním nákladem na cizím pozemku inženýrské sítě např. vodovodní, kanalizační, energetické, optické apod. Součásti takového práva je právo vstupu na cizí pozemek za účelem prohlídky nebo údržby inženýrských sítí.


Právo opory cizí stavby – jedná se například o použití cizí zdi jako opěry pro vlastní stavbu.


Služebnost okapu – jedná se o právo svádět vodu ze své vlastní střechy na cizí nemovitost.


Právo na svod dešťové vody – zde se jedná o opačný případ, než u služebnosti okapu a jedná se o právo na svod dešťové vody ze sousední střechy na svůj pozemek.


Právo na vodu – může se jednat o práva čerpat jak dešťovou, tak vodu stojatou např. ve studni, rybníku na cizím pozemku. Oprávněný má právo na přístup na cizí pozemek za účelem získání vody.


Služebnost stezky a cesty – toto právo může stanovit konkrétní podmínky za jakých je možné cestu používat, zda pouze pěšky nebo motorovým nebo jiným vozidlem. Lze upravit podrobně a třeba u motorových vozidel lze určit i maximální rozměry a váhu motorového vozidla, které je oprávněno využít práva cesty. Rozsah služebnosti cesty může být určen i přímo v geometrickém plánu, tak aby byla jednoznačně určena cesta.


Výměnek – občanský zákoník v samostatných ustanoveních upravuje smlouvu o výměnku. Toto ustanovení bylo historicky využíváno zejména při darování nemovitosti, ve které vlastník bydlel, bydlí a chce po zbytek ještě svého života bydlet. Výměnek lze sjednat i formou věcného břemene, které má pak větší závaznost než pouhá smlouva bez věcných účinků. Kromě práva na užívání nemovitosti nebo části nemovitosti, lze ve smlouvě o výměnku upravit i další podmínky, aby měl výměnkář zajištěny práva k zaopatření na dobu života. Příkladem může být zajištění údržby nemovitosti, nákupy, úklid, stravování, péče apod.

Poznámka:
Výčet věcných břemen je pouze ukázkový a v není v občasném zákoníku stanoven taxativně. Strany si mohou mezi sebou upravit vztahy rozdílně a nejsou vázány výčtem věcných břemen v občanskému zákoníku. Je proto možné, aby si strany definovaly vlastní obsah věcného břemene, který nejlépe vystihuje situaci a dohodu mezi účastníky.

Smlouvu o zřízení věcného břemene Vám připravíme na míru a to po krátkém emailu nebo telefonickém rozhovoru, kdy s Vámi probereme Vaši představu a doporučíme nejvhodnější text a rozsah věcného břemene.

Účinnost smlouvy o převodu podílu v s.r.o.

Účinnost smlouvy o převodu podílu v s.r.o.

Podle § 209 zákona o obchodních korporacích musí mít smlouva o převodu podílu písemnou formu s úředně ověřenými podpisy.


A Převod podílu je vůči společnosti účinný doručením účinné smlouvy.


Je nutné rozlišovat účinnost smlouvy mezi stranami smlouvy, ta nastává již okamžikem uzavření smlouvy (pokud není ve smlouvě účinnost upravena jinak nebo pokud není nutný souhlas valné hromady) a účinnost vůči společnosti, která nastává až okamžikem, kdy je smlouva společnosti doručena.


Vlastnické právo k obchodnímu podílu přechází na nabyvatele už okamžikem účinnosti smlouvy mezi stranami, typicky už při uzavření smlouvy, ale společníkem se nabyvatel stává až v okamžiku, kdy je smlouva společnosti doručena.

Právní jednání společnosti a úředně ověřené podpisy

Právní jednání společnosti a úředně ověřené podpisy

Dle § 6 zákona o obchodních korporacích musí mít jakékoliv právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou neplatná a soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

Výjimku tvoří jednání – rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace, které výše uvedenou přísnější formu mít nemusí.

Co znamená lhůta „bez zbytečného odkladu“

Co znamená lhůta „bez zbytečného odkladu“

Zákony často obsahují požadavek, aby nějaké jednání bylo provedeno „bez zbytečného odkladu“.

Lhůta nemá přesně určen časový interval od kdy do kdy je nutné jednání uskutečnit. Výklad je však takový, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání.

Tak například, pokud musím bez zbytečného odkladu upozornit na vady věci, tak se tím rozumí, že pokud vadu zjistím, tak připravím oznámení a oznámení odešlu, samozřejmě mohu mezi tím činit obvyklé úkony, které jsou běžné, tj. pokud zjistím vadu a mám dohodnutého lékaře, tak mohu dojít k lékaři, pak dojít domů a v klidu sepsat oznámení a toto oznámení ráno předat k poštovní přepravě. V takovém případě, lze mít za to, že oznámení bylo učiněno bez zbytečného odkladu. Pokud ovšem mezitím odjedu na dovolenou s tím, že si dovolenou nechci kazit oznámením vady, tak v takovém případě určitě nejednám ve lhůtě bez zbytečného odkladu.


Obecně je nutné jednání učinit ihned, jakmile je to objektivně možné.


Pokud někdo bez zbytečného odkladu nejedná a jednání provede až následně, tak pak takové jednání nebude mít právní účinky.


V případě sporu o to, zda byla lhůta dodržena či nikoliv musí soudy, vždy vyhodnotit každý jednotlivý případ podle konkrétních okolností a soudy musí vždy zkoumat, zda povinná osoba bezodkladně využila všechny možnosti pro splnění jednání ve lhůtě bez zbytečného odkladu a soud je povinen rovněž pečlivě zkoumat skutečnosti, které by mu v tom bránily.

Odstoupení od smlouvy

Odstoupení od smlouvy

Nejdříve je nutné zkontrolovat smlouvu uzavřenou mezi stranami, zda obsahuje nějakou odchylku pro možnosti odstoupení od smlouvy. Pokud smlouva odstoupení neřeší, tak pak se použije obecný postup podle občanského zákoníku.


Občanský zákoník stanoví, že ten, kdo svoji povinnost řádně a včas neplní, je v prodlení.

Pokud je někdo v prodlení, tak druhá strana může požadovat buď:


• splnění vymáhané povinnosti,
• odstoupit od smlouvy za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

Pokud je prodlení podstatným porušením smlouvy je odstoupení možné okamžitě, ale je nutné to druhé straně oznámit bez zbytečného odkladu.

Pokud je prodlení nepodstatným porušením smlouvy je odstoupení možné, ale až po poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty ke splnění.


Podstatným porušením smlouvy se rozumí porušení, které by vedlo k tomu, že by pokud by o takovém porušení druhá strana věděla při uzavření smlouvy, tak by smlouvu neuzavřela.


Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku, tj. k okamžiku uzavření smlouvy nikoliv k okamžiku odstoupení.

Nejednoznačný projev vůle

Nejednoznačný projev vůle

Jakýkoliv projev vůle mezi stranami, který není jednoznačný by měly soudy zkoumat podle následujícího pořadí:

1. podle úmyslu (záměru) jednajícího, jestliže druhá strana takový úmysl (záměr) poznala nebo o něm musela vědět, jedná se vlastně o hledání záměru, které měly strany mezi sebou při projevu vůle. Pokud např. někomu převádím nemovitost a chci od něj za převod něco zaplatit, tak uzavíráme kupní smlouvu, kdy jedna strana ví, že dostane nemovitost, když zaplatí určitou částku a druhá strana ví, že za svoji nemovitosti obdrží kupní cenu, i když takové jednání třeba nazvu darováním.

2. Pokud není možné zjistit přímo úmysl jednajícího, tak by měl soud posuzovat, co by takovému jednání obvykle přikládala třetí osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při tomto posuzování se přihlíží k
a) praxi zavedené mezi stranami,
b) co projevu vůle předcházelo,
c) jak strany daly následně najevo, jaký obsah a význam projevu vůle přikládají.

3. První dvě metody posuzují konkrétní jednání osob a jejich praxi, tj. vychází se ze skutečností, které se skutečně staly a mohou být předmětem dokazování např. ohledně dohodnuté praxe mezi stranami, ohledně předchozích dohod apod. Pokud ovšem nelze v konkrétním případě zjistit úmysl nebo záměr jednajících, tak soud jednání posoudí způsobem, který by jednání přisoudila obvykle osoba, které by bylo jednání určeno, tj. vychází se z obvyklého jednání průměrné osoby.

Důležité je poznamenat, že pokud je jednání stran jednoznačné, tj. strany si převedou nemovitost a zaplatí kupní cenu, tak nelze takové jednání ani po dohodě stran interpretací měnit, tj. strany nemohou následně tvrdit, že praxe mezi nimi byla taková, že se nejednalo o kupní smlouvu, ale vlastně o darovací smlouvu apod.

Výše škody na věci (nemovitosti)

Výše škody na věci (nemovitosti)

Skutečnou škodou na věci je újma, která spočívá ve zmenšení majetku poškozeného oproti stavu před škodní událostí, a která zároveň představuje hodnotu, kterou je nutné uhradit k uvedení věci do původního stavu.

Škodu lze určit:

porovnáním obvyklé ceny před poškozením a obvyklé ceny po poškození,
• určením nákladů na uvedení věci do původního stavu.

Jako škodu, lze rovněž považovat i rozdíl mezi cenou věci, kterou by bylo dosaženo při prodeji v minulosti nepoškozené věci a cenou věci, u které kupující ví, že byla poškozena a opravena, a proto je i obvyklá prodejní cena nižší.

Cena může být nižší například proto, že kupující má obavu ze skrytých vad nebo vad, které se mohou projevit až časem nebo lze předpokládat, že rekonstrukce opravované věci bude nutné provést dříve než u věci, která nebyla opravována apod.


Vždy by tak mělo dojít k úplné reparaci škody. Například pokud dojde k vytopení bytu a byt sice bude po opravě obyvatelný, ale jeho tržní cena bude nižší než hodnota nevytopeného bytu, měl by poškozený obdržet i plnění na takto vzniklou újmu. Obdobně je nutné uvažovat i pokud se liší výše nájmu mezi vytopeným a nevytopeným bytem.


Ke snížení obvyklé ceny nemovitosti může dojít i v případě, že například někdo bez stavebního povolení postaví stavbu, která zhoršuje osvětlení nebo výhled z bytu apod.


Vždy je však, nutné pokud chceme uvažovat o náhradě škody, určit jaké zákonné ustanovení bylo porušeno, tj. jednání škůdce musí být protiprávní. Pokud by se jednalo o jednání, které není protiprávní a žádnou dohodu, zákon nebo předpis nebo mravy neporušuje, pak nelze o vzniku škody uvažovat.

Odstoupení jednatele v s.r.o.

Odstoupení jednatele v s.r.o.

Odstoupení jednatele z funkce je možné, ale je nutné upozornit, že i po odstoupení odpovídá jednatel za dobu, kdy byl ve výkonu funkce, a to za činnosti, ke kterým byl jako jednatel povinen.

Člen voleného orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit a odstoupení je nutné sdělit společnosti (příslušnému orgánu).

Výkon funkce nekončí ihned po oznámení odstoupení, ale končí až dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ho zvolil, nestanoví-li společenská smlouva, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem. Pokud by jednatel oznámil odstoupení přímo na jednání orgánu bez předchozího oznámení o odstoupení, tak pokud se nedohodne jinak, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců od jednání.  

Pokud není ve stanovách uvedeno jinak, tak ve společnosti s ručením omezeným projednává odstoupení valná hromada společnosti.  

Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení obchodní korporaci doručeno.

U společností s jediným společníkem se použije ustanovení o jediném společníkovi a ten může stanovit a určit okamžik zániku funkce. Okamžik zániku však nesmí být dříve než rozhodnutí jediného společníka.

Dnem, kdy valná hromada „měla projednat“ rezignaci člena orgánu na funkci, je nutno rozumět nejenom den, kdy se valná hromada sešla v usnášeníschopném stavu, ale odstoupení jednatele z funkce neprojednala, ale i den, kdy se svolaná valná hromada nesešla, tedy v určený čas a na určené místo se nedostaví společníci mající dostatečný počet hlasů pro to, aby valná hromada byla usnášeníschopná

Jednatel nesmí odstoupit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná.

Pokud jednatel odstoupil ze své funkce v nevhodné době, nezakládá to neplatnost jeho odstoupení, ale pouze jeho povinnost k náhradě tím způsobené újmy.

Vyklizení nemovitosti

Vyklizení nemovitosti

Pokud nedojde k dobrovolnému vyklizení nemovitosti nebo k dohodě o způsobu vyklizení, musí si pronajímatel položit otázku, zda předmět nájmu požívá ochrany domovní svobody. Zejména u bytových prostor pak dojde k závěru, že nájemník, který je stále v bytě, je chráněn ustanovením o ochraně domovní svobody. Za těchto podmínek, tak není pronajímateli umožněno, i pokud nájemní smlouva umožňuje vyklizení pronajímatelem, aby sám bez souhlasu nájemce vyklidil předmět nájmu.

Pronajímateli vzniká právo po nájemci, který byt užívá i po skončení nájmu, požadovat úhradu za dobu, kdy nájemce předmět nájmu užívá i po skončení nájmu. Pronajímatel tak může podat žalobu na plnění a požadovat úhradu za dobu užívání nemovitosti nájemcem bez právního důvodu.

K samotnému vyklizení však musí pronajímatel podat žalobu na vyklizení. Soudní poplatek za žalobu na vyklizení činí v roce 2022 částku 5.000,-Kč za každou nemovitou věc.

Pokud by se pronajímatel rozhodl vyklidit byt sám, vystavuje se riziku trestního stíhání za porušení domovní svobody.

Soud žalobu na vyklizení následně projedná a pokud dojde k závěru, že pronajímateli svědčí právo na vyklizení, tak vydá rozhodnutí, který rozhodne o povinnosti nájemce vyklidit předmět nájmu.

Pokud nájemce ve lhůtě stanovené soudem byt nevyklidí, tak opět pronajímatel nemůže sám byt vyklidit, ale musí podat ještě návrh na výkon rozhodnutí k exekutorovi.

Pronajímatel má rovněž možnost podat na nájemce, který byt nevyklidit ve stanové lhůtě určené soudem i trestní oznámení, a to za neoprávněné užívání cizí věci.

Exekutor je po podání návrhu na vyklizení a jeho pověření oprávněn provést vyklizení.

Bohužel dle judikatury Nejvyššího soudu nelze sjednat vykonatelný notářský zápis, kterým by byla stanovena povinnost vyklidit nemovitost při ukončení nájmu, proto nemovitostí, u kterých je dána ochrana domovní svobody nelze vyklidit jinak, než způsobem výše uvedeným.

Shromáždění SVJ

Shromáždění SVJ

Shromáždění SVJ může rozhodovat: 

  • na zasedání  
  • mimo zasedání (pozor hlasy nutné pro schválení se pak počítají ze všech hlasů)  

Výbor SVJ nebo předseda SVJ (pokud není výbor) svolává shromáždění. Shromáždění by mělo být svoláno minimálně 1 ročně.  

Členové SVJ, kteří mají více jak ¼ hlasů mohou výbor SVJ požádat o svolání shromáždění a výbor SVJ má pak povinnost svolat shromáždění.  

Shromáždění SVJ může přijímat rozhodnutí na zasedání, pokud jsou přítomni vlastníci jednotek s většinou všech hlasů. Dohodou ani stanovami nelze snížit většinovou účast, která je stanovena zákonem pevně.  

K přijetí usnesení (pokud stanovy nestanoví jinak) pak postačuje nadpoloviční většina hlasů přítomných na zasedání, tj. nejedná se o nadpoloviční součet všech hlasů členů SVJ, ale pouze těch, kteří jsou přítomni na zasedání.  

V určitých případech výslovně uvedených v občanském zákoníku se vyžaduje vyšší kvorum. Jedná se o případy: 

  • nuceného prodeje jednotky 
  • převzetí, přistoupení nebo zajištění dluhu předchozího vlastníka domu 
  • při rozhodování mimo zasedání (nutná nadpoloviční většina všech hlasů)  

Na zasedání má každý vlastník právo požadovat po výboru SVJ podrobné vysvětlení k bodům, které mají být na zasedání projednány tj. např. při úvěru by měli být členové seznámeni se zněním úvěrové smlouvy, při rekonstrukci s veškerými údaji, kterých se rekonstrukce týká apod.  

Všichni členové SVJ pak mají právo nahlížet do zápisu ze zasedání. Zápis by měl vyhotovit výbor SVJ do 30 dnů od skončení zasedání.  

Zastoupení člena SVJ na zasedání je možné na základě písemné plné moci, a to jakoukoliv jinou osobou. Je možné mít rovněž na jednání advokáta na plnou moc, který zastupuje a hlasuje za člena, ačkoliv i tento člen bude na zasedání přítomen.  

Spoluvlastnictví nemovitosti – užívání nemovitosti pouze jedním ze spoluvlastníků bez souhlasu ostatních

Spoluvlastnictví nemovitosti – užívání nemovitosti pouze jedním ze spoluvlastníků bez souhlasu ostatních

Každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví v rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu k nemovitosti jako celku. Pokud tedy jeden spoluvlastník má 1/3 nemovitosti a druhý je spoluvlastníkem 2/3 nemovitosti, tak i zisk z nemovitosti se dělí v poměru 1/3 ku 2/3 a obdobně je to i s náklady na údržbu a správu nemovitosti.

Pokud jeden spoluvlastník užívá nemovitost pouze pro své účely a brání druhému spoluvlastníkovi v užívání nemovitosti, pak takto poškozený spoluvlastník může požadovat, aby mu druhý spoluvlastník umožnil užívání věci a zároveň mu za dobu, kdy druhý spoluvlastník neoprávněné užíval celou nemovitost, vzniká právo na vydání bezdůvodného obohacení.

Právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniká i tehdy pokud spoluvlastník svou nemovitosti neužíval dobrovolně. Pouze pokud existuje mezi spoluvlastníky dohoda, že jeden spoluvlastník může nemovitost užívat v celém rozsahu nárok na bezdůvodné obohacení nevznikne.

Spoluvlastnictví nemovitosti a užívání nemovitosti bez souhlasu ostatních spoluvlastníků 

Spoluvlastnictví nemovitosti a užívání nemovitosti bez souhlasu ostatních spoluvlastníků 

Spoluvlastník, pokud chce přenechat celou věc k užívání jiné osobě musí mít souhlas ostatních spoluvlastníků.

Pokud spoluvlastník přenechá bez dohody s ostatními spoluvlastníky nebo bez rozhodnutí většinového spoluvlastníka, anebo bez rozhodnutí soudu nemovitost do užívání jinému, tak svým jednáním překračuje svá práva. Typicky se jedná o případ, kdy např. jeden spoluvlastník bez souhlasu ostatních uzavře k nemovitosti nájemní smlouvu.

Ostatní spoluvlastníci pak mají možnost domáhat se, aby bylo takové jednání ukončeno a zároveň má právo požadovat po spoluvlastníkovi i vyplacení bezdůvodného obohacení, které mu vzniklo tím, že nakládat se společnou nemovitostí způsobem, který neodpovídal jeho spoluvlastnickému podílu.

Pokud ten, kdo společnou věc užíval, věděl nebo musel vědět, že spoluvlastník překročil své oprávnění při nakládání se společnou nemovitostí, pak je možné požadovat vydání bezdůvodného obohacení i po osobě, která nemovitost užívala a která musela objektivně předpokládat, že zde chybí souhlasy ostatních spoluvlastníků.