budzinski@klblegal.cz

+420 775 719 359

Pojištění – právní pomoc

Pojištění – právní pomoc

Proč vyhledat právní pomoc v případě nespokojenosti s pojišťovnou?

V případě uplatnění nároku na pojistné plnění vzniká konflikt zájmů mezi pojištěným a pojišťovnou. Pojištěný chce získat maximální prospěch z pojištění. Pojišťovna je podnikající osobou, jejíž zájem je veden směrem k maximalizaci zisku, nikoliv k maximalizaci vyplacených pojistných plnění. Nevyhnutelně tak dojde ke střetu těchto dvou zájmu a pojištěný je v tomto případě stranou slabší, která má méně zkušeností, prostředků a času k tomu, aby svůj zájem na maximální výplatu hájila.

Jsme připraveni chránit Vaše oprávněné nároky při jednání s pojišťovnami a při zastupování před soudy. Máme dlouholeté zkušenosti s jednáním s pojišťovnami a jednáním před soudy. Víme, jak jsou pojišťovny organizovány, jaké jsou jejich cíle a jak fungují – včetně strategií, které používají při popírání oprávněných nároků.

Pokud jste nespokojeni s rychlostí, způsobem řešení nebo výši plnění, kterou Vám pojišťovna vyplatila nebo jste obecně nespokojeni s přístupem pojišťovny, jsme připraveni Vám pomoci a ujmout se Vašeho případu.

Poskytujeme poradenství a právní zastoupení u různých typů pojistných události, včetně náhrady škody na zdraví, na majetku, plnění ze smluv o pojištění odpovědnosti, penzijního, havarijního a povinného pojištění a samozřejmě i v případě dalších plnění z různých typů pojistných smluv.

Dokumentace k posouzení Vašeho nároku

Které dokumenty je dobré nám zaslat, abychom mohli Váš případ posoudit a navrhnout vhodné řešení:

  • pojistnou smlouvu, včetně dodatků
  • pojistné podmínky
  • dokumenty týkající se pojistné události např. fotodokumentace, lékařské zprávy, policejní protokoly, uplatnění nároku třetí osobou
  • vaše oznámení pojistné události
  • komunikace s pojišťovnou a výsledek jejího šetření

Posouzení a porovnání pojistných smluv a pojistných podmínek

Vždy je vhodnější předcházet nečekaným problémům tím, že již při sjednání pojistné smlouvy budu upozorněn na rizika a podmínky, které musím splnit, abych byl skutečně řádně pojištěn.

Proto nabízíme svým klientům rovněž možnost zkontrolovat nebo porovnat výhodnost pojistných smluv ještě před jejích podpisem. Výsledkem bude shrnutí kladů a záporů a upozornění na problematická ustanovení smlouvy, které by bylo vhodné ještě ve smlouvě upravit nebo změnit.

Promlčení nároků z pojištění

U pojistné smlouvy nelze smluvně prodloužit ani zkrátit dobu promlčení nároku. U práva na pojistné plnění je stanovena obecná tří letá promlčecí doba, která počíná běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR je nutné při promlčení posuzovat samotnou pojistnou událost a její následek. Právo na pojistné plnění podle tohoto rozhodnutí začíná běžet za rok ode dne, kdy nastal následek pojistné události.

Příklad:

  • 1.1.2022 dojde k pojistné události a následku
  • 1.1.2023 začne běžet 3 letá promlčecí doba nároku
  • 1.1.2026 je poslední den lhůty, kde lze nárok před jeho promlčením uplatnit

Pojistná doba

Pojistná doba je časový interval, na který se vztahuje pojištění, tj. je to doba mezi vznikem a zánikem pojištění. Není-li ve smlouvě uvedeno jinak, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření pojistné smlouvy.

Pokud např. škoda nastane mimo pojistnou dobu, nejde o pojistnou událost a právo na pojistné plnění nevzniká.

Kromě okamžiku vzniku škody je nutné posoudit i jaký princip sjednání pojištění byl ve smlouvě použit. Obecně se může jednat o princip příčiny škody a princip vznesení nároku.

Pojištění na principu příčiny škody zahrnuje veškeré události, které se staly v době trvání pojištění.

Příklad:

Škoda nastala 1.1.2022 a pojištění trvalo do 1.1.2022, pokud škodu nahlásím až např. 30.1.2022 uplatnit jsem správně.

Ale u principu vznesení nároku musí být v době trvání pojištění i nárok vůči pojistiteli uplatněn (pokud smlouva nestanoví další lhůtu pro uplatnění nároku).

Příklad:

Škoda nastala 1.1.2022 a pojištění trvalo do 1.1.2022, pokud škodu nahlásím např. 30.1.2022 uplatnit jsem již po lhůtě a pojišťovna plnit nebude.

Povinnost pojišťovny seznámit Vás s dokumenty

Součásti pojistné smlouvy mohou být i další dokumenty, na které pojistná smlouva odkazuje. Povinností pojišťovny je ovšem v takovém případě seznámit Vás i s těmito dalšímu dokumenty. Pokud by se tak nestalo jedná se o porušení povinnosti na straně pojišťovny.

Překvapivá ustanovení

V případě, že by v pojistných podmínkách byly uvedeny skutečnosti, které jsou pro rozumně uvažujícího člověka překvapivé, tak pak se k takovým ustanovením nepřihlíží. Pokud jste jste taková ustanovení výslovně nepřijali nebo jste o takových ustanoveních museli vědět.

Příklad:

V pojistné smlouvě je uvedeno, že havarijní pojištění kompletně pokrývá všechny škody a v pojistných podmínkách je uvedeno, že pojištění se netýká pneumatik, ráfků apod.

Podle soudní judikatury může překvapivost ustanovení vyplývat i ze způsobu jeho vyjádření, zejména z formulační nejasnosti, z vyjádření drobným nebo špatně čitelným písmem i z toho, že se ustanovení vyskytuje na obtížně očekávatelném místě textu. Ustanovení nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru, nebo v oddílu, který vzbuzuje dojem podstatného charakteru, který zřetelně vyvolává dojem, že se vztahuje k jiné otázce, ani nesmějí být skryta.

Rovné zacházení

Použije-li pojistitel jako hledisko při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění národnost, rasový nebo etnický původ nebo jiné hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle jiného zákona, nepřihlíží se ke zvýšení pojistného ani ke snížení pojistného plnění na základě těchto hledisek. To platí i v případě, je-li jako hledisko při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění použito těhotenství nebo mateřství.

Není tak možné od 21.12.2012 rozlišování ani na základě pohlaví pojištěného.

Zvýšení pojistného

Novou výši pojistného musí pojišťovna sdělit nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit, pokud k takovému oznámení nedojde a pojistník se zvýšením nesouhlasí, pak je platná pojistná smlouva za původních podmínek.

Povinnost snížit pojistné

Mezi důležitá ustanovení patří, že pokud se podstatně sníží pojistné riziko v pojistné době, vzniká pojistiteli povinnost snížit pojistné úměrně k snížení pojistného rizika s účinností ode dne, kdy se o tomto snížení dozvěděl.

Snížení by bylo účinné ke dni, kdy se pojistitel o snížení rizika dozvěděl. Musí se však jednat o podstatné snížení pojistného rizika např. podstatné snížení rizika záplav nebo povodně u nemovitosti tím, že došlo k úpravě vodního toku.

Postup šetření pojistné události

Vznik pojistné události je nutné oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu.

V oznámení je nutné uvést pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění. Současně s oznámením je nutné předložení potřebných dokladů.

Pojistitel bez zbytečného odkladu po oznámení zahájí šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění.

Právo na zdůvodnění

Pokud nejste s pouhým sdělením spokojeni můžete Pojistitele požádat, aby v písemné formě zdůvodnil výši pojistného plnění, případně uvedl důvod zamítnutí.

Splatnost pojistného plnění

Není-li dohodnuta jinak, tak je splatnost pojistného plnění do patnácti dnů ode dne skončení šetření.

Možnost požádat o zálohu na pojistné plnění

Nelze-li ukončit šetření nutná k zjištění pojistné události do tří měsíců ode dne oznámení, pojistitel oznamovateli sdělí, proč nelze šetření ukončit. Požádá-li o to oznamovatel, sdělí mu pojistitel důvody v písemné formě.

Pojistitel poskytne osobě, která uplatňuje právo na pojistné plnění, na její žádost na pojistné plnění přiměřenou zálohu. Pojišťovna může poskytnutí zálohy odepřít, pokud je pro odepření dán rozumný důvod. Tento důvod by měl pojistitel sdělit.

Pozor na podpojištění

Bylo-li v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné, má pojistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet. Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku, to neplatí, ujednají-li strany, že pojistné plnění sníženo nebude.

Příklad:

Dům je pojištěn na 10 mil. Kč
Současná hodnota domů je 20 mil. Kč

Podpojištění činí 50%

Vzniklá škoda na nemovitosti bude činit 5 mil. Kč.

Pojišťovna však 5 mil. Kč zkrátí o 50% podpojištění a vyplatí pouze 2,5 mil. Kč.

Nadpojištění

Opakem podpojištění je situace, kdy je věc pojištěna na vyšší částku než je aktuální skutečná hodnota pojištěné věci.

Většinou k této situaci dochází pokud není pojistná smlouva aktualizována u věcí, které podléhají rychlé ztrátě hodnoty. Jedná se např. o motorové vozidlo jehož hodnota v roce 2019 byla např. 1 mil. Kč, ale v roce 2022 je jeho hodnota již pouze 700 tis. Kč. Takže sice platíte vyšší pojistné, ale v případě, že by došlo k totální škodě nebude Vám vyplacen 1 mil. Kč, ale pouze 700 tis. Kč. Je proto vhodné pravidelně pojistné smlouvy aktualizovat.

Snížení pojistného plnění z důvodu porušení povinností

Poměrně hodně sporů mezi pojistníky a pojišťovnou vzniká v případě, že došlo k porušení povinnosti pojistníka, které mělo podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu jejích následků nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění. V takovém případě má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit.

Je nutné upozornit, že porušení povinnosti pojistníka musí mít podstatný vliv na vznik pojistné události. Pouhé nepodstatné porušení povinnosti nemá na snížení pojistného plnění vliv.

Příklady takového porušení mohou být např.: nepoužití bezpečnostních pásů, sjeté pneumatiky, špatný stav elektroinstalace v objektu, chybějící hasící přístroje, jízda v autě bez bezpečnostních přestávek, svěření vozidla osobě, která je pod vlivem návykové látky, nezamčení objektu, vozidla, pozdní oznámení škody, které vedlo ke zvýšení škody apod.

O kolik je možné provést snížení? Pokud porušení vedlo ke zvýšení škody, pak by pojišťovna měla snížit pojistné plnění právě o takové navýšení. V takovém případě spory nevznikají.

Ovšem v případě, kdy došlo k porušení povinnosti, ale vliv na škodu nelze přesně určit, je vždy nutné podrobně zkoumat, zda porušení povinnosti mělo vůbec vliv na rozsah nebo výši škody či nikoliv a případně v jaké výši nebo procentu. Lze citovat judikaturu Nejvyššího soudu ČR, který ve svém rozhodnutí uvedl, že pokud pojistitel snižuje pojistné plnění proto, že porušení povinnosti mělo vliv na zjištění či určení výše pojistného plnění, je nezbytné, aby porušení povinnosti pojištěného konkrétním způsobem ovlivnilo zjištění či určení výše pojistného plnění a snížení musí být úměrné vlivu, který porušení mělo na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit. Rovněž je nutné upozornit, že strany si mohou přímo ve smlouvě nebo smluvních podmínkách stanovit podrobněji postup při snižování pojistného plnění.

Oznamovací povinnost pojišťovny

Požádá-li pojistník písemně o informace významné pro plnění podle smlouvy, musí mu je pojistitel bezodkladně a v písemné formě sdělit. Pojistitel je povinen sdělit libovolnou informaci významnou pro určení práv a povinností stran smlouvy.

Pojištění právní ochrany a volba vlastního právního zástupce

V případě, že máte sjednáno pojištění právní ochrany, máte právo vybrat si právního zástupce podle své volby. Ujednání ve smlouvě, které by toto právo omezovala je absolutně neplatné. Takže v případě, že máte sjednání pojištění právní ochrany je výběr právního zástupce čistě na Vás a nejste omezeni ve volbě např. pouze na právní zástupce, které Vám nabízí nebo doporučuje pojišťovna.

Jediným omezením volby je skutečnost, že si můžete vybrat pouze osobu k tomu profesně oprávněnou, což je například advokát řádně zapsaný u advokátní komory.

Odstranění a údržba dřevin na pozemku souseda

Odstranění a údržba dřevin na pozemku souseda

Je možné odstranit dřeviny, které rostou na sousedním pozemku a stíní nebo jinak zasahují na můj pozemek?

Jedná se o častou otázku mezi sousedy, zvláště pokud nejsou vztahy mezi sousedy ideální nebo soused není k zastižení.

Obecně nelze doporučit jednání svépomocí tj. bez souhlasu souseda, pokud nehrozí vznik bezprostřední škody.

V režimu soukromoprávních vztahů mezi sousedy je vhodné vycházet z postupů, které jsou uvedeny přímo v občanském zákoníku. Pokud pak mezi sousedy nedojde k dohodě nebo soused nijak nereaguje, je možné situaci řešit podáním žaloby k příslušnému soudu.

Občanský zákoník obecně stanovuje následující povinnosti:

Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku.

Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.

Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Ustanovení se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

Další práva a doložky u kupní a darovací smlouvy

Další práva a doložky u kupní a darovací smlouvy


Při převodu nemovitostí je možné kromě věcných břemen sjednat i další doložky a upravit svá vzájemná práva dle svojí potřeby.


Zástavní právo

– obvykle se zřizuje ke zajištění pohledávky mezi stranami např. doplatek kupní ceny. Věřitel pak má možnost v případě, že dlužník nesplní své povinnosti např. doplatit kupní cenu, právo na uspokojení přímo ze zastavené nemovitosti a má tak větší jistotu, že jeho pohledávka bude uhrazena.


Předkupní právo

– právo, které může být sjednáno i jako vzájemné např. mezi vlastníky sousedních pozemků nebo nemovitostí, že v případě, že dojde k prodeji, je druhá strana povinna nemovitost nabídnout oprávněnému z předkupního práva. S ohledem na příliš obecnou úpravu v občanském zákoníku doporučujeme ve smlouvě, vždy velice podrobně popsat podmínky předkupního práva.

Výhrada vlastnického práva

– při sjednání této doložky se kupující stane vlastníkem nemovitosti až v okamžiku úplného zaplacení kupní ceny.

Výhrada práva zpětné koupě

– právo prodávajícího, aby kupující za úplatu (např. původně sjednanou kupní cenu) a na požádání převedl zpět převáděnou nemovitost na prodávajícího. Výhodou této výhrady je i skutečnost, že v případě nemovitostí, lze takovou nemovitost zatížit pouze se souhlasem prodávajícího (resp. toho komu svědčí výhrada zpětné koupě).

Výhrada zpětného prodeje

– oproti výhradě zpětné koupě je právo na odkup sjednáno ve prospěch kupujícího, tj. kupující si může vymínit právo zpětného prodeje a prodávající musí nemovitost odkoupit zpět za dohodnutou cenu.


Zákaz zcizení a zatížení

– tímto ustanovením se mohou strany domluvit, že kupující nebude mít právo nemovitost dále zcizit nebo zatížit bez souhlasu oprávněného.


Výhrada lepšího kupce

– zde se strany mohou dohodnout, že prodávající má právo zrušit původní smlouvu a nabídnout nemovitost lepšímu kupci a to po stanovenou dobu platnosti výhrady lepšího kupce. Zda je kupec lepší rozhoduje prodávající po zohlednění všech podmínek kupní smlouvy tj. výše ceny není jediným měřítkem lepšího kupce.

Cenová doložka

– strany si mohou dohodnout, že kupní cena nebude konečná, ale může dojít k její změně na základě dalších okolností např. konečná cena za stavební opravy, rekonstrukce apod.


Ujednání o koupi na zkoušku s rozvazovací podmínkou

– je možné si dohodnout podmínky, za kterých lze smlouvu zrušit, pokud dojde k naplnění určitých podmínek např. pokud nebude vydáno v určité lhůtě stavební povolení nebo nebude možné koupit sousední pozemek apod.


Vzdání se práva na náhradu škody

– strany si mohou rovněž vyloučit vzájemné právo na náhradu škody. Je však nutné upozornit, že takovým způsobem nebude možné vzdání se náhrady škody, která by byla způsobena úmyslným způsobením škody některou ze smluvních stran.


Právo stavby

– pokud jedna ze stran nechce prodat pozemek, ale souhlasí s tím, aby na jeho pozemku byla zřízena stavba jiné osoby, lze uvažovat rovněž o sjednání práva stavby, kdy pak vlastník pozemku a vlastník stavby budou rozdílné osoby.

Věcná břemena u kupní a darovací smlouvy

Věcná břemena u kupní a darovací smlouvy


Strany si mohou při sepsání kupní nebo darovací smlouvy upravit svá vzájemná práva dle svojí potřeby. Jedním ze způsobu úpravy kupní nebo darovací smlouvy může být sjednání věcného břemene. Věcné břemeno může být sepsáno samostatně nebo společně s darovací či kupní smlouvou.

Věcná břemena mohou být sjednána pouze ve smlouvě, kdy budou zavazovat pouze účastníky smlouvy nebo jako věcná břemena, které se zapisují do katastru nemovitostí a jsou pak účinné vůči všem a zavazují i budoucí vlastníky nemovitostí.


Níže uvádíme, některá obvyklá věcná břemena, která lze dále modifikovat podle konkrétních potřeb účastníků.

Služebnost užívání bytu – právo užívat byt pro osobní potřebu.


Právo volné dispozice s částmi domu – kromě práva na užívání bytu jsou zde práva rozšířena i o možnost nakládat se všemi ostatními částmi domu např. zahrada, garáž, kůlna, bazén.


Služebnost inženýrské sítě – právo zřídit, provozovat a udržovat vlastním nákladem na cizím pozemku inženýrské sítě např. vodovodní, kanalizační, energetické, optické apod. Součásti takového práva je právo vstupu na cizí pozemek za účelem prohlídky nebo údržby inženýrských sítí.


Právo opory cizí stavby – jedná se například o použití cizí zdi jako opěry pro vlastní stavbu.


Služebnost okapu – jedná se o právo svádět vodu ze své vlastní střechy na cizí nemovitost.


Právo na svod dešťové vody – zde se jedná o opačný případ, než u služebnosti okapu a jedná se o právo na svod dešťové vody ze sousední střechy na svůj pozemek.


Právo na vodu – může se jednat o práva čerpat jak dešťovou, tak vodu stojatou např. ve studni, rybníku na cizím pozemku. Oprávněný má právo na přístup na cizí pozemek za účelem získání vody.


Služebnost stezky a cesty – toto právo může stanovit konkrétní podmínky za jakých je možné cestu používat, zda pouze pěšky nebo motorovým nebo jiným vozidlem. Lze upravit podrobně a třeba u motorových vozidel lze určit i maximální rozměry a váhu motorového vozidla, které je oprávněno využít práva cesty. Rozsah služebnosti cesty může být určen i přímo v geometrickém plánu, tak aby byla jednoznačně určena cesta.


Výměnek – občanský zákoník v samostatných ustanoveních upravuje smlouvu o výměnku. Toto ustanovení bylo historicky využíváno zejména při darování nemovitosti, ve které vlastník bydlel, bydlí a chce po zbytek ještě svého života bydlet. Výměnek lze sjednat i formou věcného břemene, které má pak větší závaznost než pouhá smlouva bez věcných účinků. Kromě práva na užívání nemovitosti nebo části nemovitosti, lze ve smlouvě o výměnku upravit i další podmínky, aby měl výměnkář zajištěny práva k zaopatření na dobu života. Příkladem může být zajištění údržby nemovitosti, nákupy, úklid, stravování, péče apod.

Poznámka:
Výčet věcných břemen je pouze ukázkový a v není v občasném zákoníku stanoven taxativně. Strany si mohou mezi sebou upravit vztahy rozdílně a nejsou vázány výčtem věcných břemen v občanskému zákoníku. Je proto možné, aby si strany definovaly vlastní obsah věcného břemene, který nejlépe vystihuje situaci a dohodu mezi účastníky.

Co znamená lhůta „bez zbytečného odkladu“

Co znamená lhůta „bez zbytečného odkladu“

Zákony často obsahují požadavek, aby nějaké jednání bylo provedeno „bez zbytečného odkladu“.

Lhůta nemá přesně určen časový interval od kdy do kdy je nutné jednání uskutečnit. Výklad je však takový, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání.

Tak například, pokud musím bez zbytečného odkladu upozornit na vady věci, tak se tím rozumí, že pokud vadu zjistím, tak připravím oznámení a oznámení odešlu, samozřejmě mohu mezi tím činit obvyklé úkony, které jsou běžné, tj. pokud zjistím vadu a mám dohodnutého lékaře, tak mohu dojít k lékaři, pak dojít domů a v klidu sepsat oznámení a toto oznámení ráno předat k poštovní přepravě. V takovém případě, lze mít za to, že oznámení bylo učiněno bez zbytečného odkladu. Pokud ovšem mezitím odjedu na dovolenou s tím, že si dovolenou nechci kazit oznámením vady, tak v takovém případě určitě nejednám ve lhůtě bez zbytečného odkladu.


Obecně je nutné jednání učinit ihned, jakmile je to objektivně možné.


Pokud někdo bez zbytečného odkladu nejedná a jednání provede až následně, tak pak takové jednání nebude mít právní účinky.


V případě sporu o to, zda byla lhůta dodržena či nikoliv musí soudy, vždy vyhodnotit každý jednotlivý případ podle konkrétních okolností a soudy musí vždy zkoumat, zda povinná osoba bezodkladně využila všechny možnosti pro splnění jednání ve lhůtě bez zbytečného odkladu a soud je povinen rovněž pečlivě zkoumat skutečnosti, které by mu v tom bránily.

Odstoupení od smlouvy

Odstoupení od smlouvy

Nejdříve je nutné zkontrolovat smlouvu uzavřenou mezi stranami, zda obsahuje nějakou odchylku pro možnosti odstoupení od smlouvy. Pokud smlouva odstoupení neřeší, tak pak se použije obecný postup podle občanského zákoníku.


Občanský zákoník stanoví, že ten, kdo svoji povinnost řádně a včas neplní, je v prodlení.

Pokud je někdo v prodlení, tak druhá strana může požadovat buď:


• splnění vymáhané povinnosti,
• odstoupit od smlouvy za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

Pokud je prodlení podstatným porušením smlouvy je odstoupení možné okamžitě, ale je nutné to druhé straně oznámit bez zbytečného odkladu.

Pokud je prodlení nepodstatným porušením smlouvy je odstoupení možné, ale až po poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty ke splnění.


Podstatným porušením smlouvy se rozumí porušení, které by vedlo k tomu, že by pokud by o takovém porušení druhá strana věděla při uzavření smlouvy, tak by smlouvu neuzavřela.


Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku, tj. k okamžiku uzavření smlouvy nikoliv k okamžiku odstoupení.