Co je dohoda o mlčenlivosti (NDA)?

od Petr Budzinski | Čvc 11, 2023 | Nemovitosti, Společnosti

Dohoda o mlčenlivosti je závazná dohoda mezi stranami, kde si strany vymezí obsah a rozsah chráněných informací, které si strany v rámci jednání vymění a dále si stanoví dobu platnosti ochrany těchto informací a sankce za porušení mlčenlivosti.

Tuto smlouvu doporučujeme vždy uzavřít, pokud mezi stranami dochází k předávání důvěrných informací např. v rámci prodeje podniku, servisních smluv, smluv o zprostředkování apod.

Podpisem smlouvy NDA účastníci souhlasí s tím, že budou chránit důvěrné informace sdílené s nimi druhou stranou. Kromě toho, že bez souhlasu nezveřejní nebo neuvolní informace, se příjemce také zavazuje, že nebude kopírovat, upravovat nebo používat informace žádným způsobem, který není povolen druhou stranou.

Jelikož okolnosti uzavření smlouvy bývají velice rozdílné, tak i u této smlouvy doporučujeme individuální přípravu smlouvy, tak aby byl řádně zachycen rozsah poskytovaných informací, způsob a doba jejich ochrany a samozřejmě také určení adekvátní sankce za porušení této smlouvy.

Smlouvu Vám připravíme na mírů ihned poté, co s Vámi probereme informace, které jsou podstatné pro dobrý obsah smlouvy. Většinou je možné vše vyjasnit emailem, kdy Vám zašleme dotazy nebo krátkým telefonátem.

Smlouva o smlouvě budoucí

od Petr Budzinski | Čvn 30, 2023 | Nemovitosti, Společnosti

Smlouvou o smlouvě budoucí se strany zavazují, že po vyzvání v určené lhůtě uzavřou mezi sebou smlouvu, která bude mít obsah stanovený ve smlouvě budoucí. Obsah smlouvy nemusí být vypsán konkrétně a může být stanoven obecným způsobem. Ovšem v případě, kdy v době uzavření smlouvy budoucí již známe i obsah smlouvy, lze pouze doporučit, aby již budoucí smlouva byla co nejpodrobnější a nejpřesnější a tímto způsobem se vyvarovat pozdějším sporům.

Budoucí smlouvu, lze uzavřít ke všem smlouvám, které mohou být mezi stranami uzavřeny. Nejenom tedy ke kupní smlouvě, nájemní smlouvě, komisionářská smlouva, smlouva zprostředkovatelská, ale i ke smlouvám, které se týkají společností např. akcionářských dohod, společenských smluv, smluv o převodu akcií, smluv o převodu obchodního podílu apod.

Smlouva budoucí může být uzavřena i mezi dvěma stranami ve prospěch třetí osoby. Např. dvě osoby, které vlastní nemovitost se zaváží ve smlouvě budoucí, že své nemovitosti převedou ve prospěch třetí osoby.

Strany mají možnost stanovit si libovolnou lhůtu pro uzavření smlouvy. Tato lhůta může být například několik měsíců, let nebo může být stanovena i jiným obdobným způsobem. Například lhůta může být stanovena na dobu, kdy jedna ze stran dosáhne 25 let věku, do doby, než bude některá ze stran oddlužena, do doby, než nebude na některou ze stran vedena exekuce nebo jiné obdobné situace.

V předem stanovené lhůtě musí jedna ze stran vyzvat druhou stranu k uzavření smlouvy. Pokud strany nesjednají jinou lhůtu, druhá strana je povinna smlouvu uzavřít bez zbytečného odkladu. Strany si mohou také dohodnout případné podmínky pro uzavření smlouvy, například předložení určitých dokumentů nebo prokázání určité skutečnosti.

Co se stane, pokud některá ze stran nedodrží stanovenou lhůtu pro uzavření smlouvy?

V takovém případě má oprávněná strana možnost požadovat, aby obsah budoucí smlouvy byl určen soudem nebo osobou, kterou strany určily ve smlouvě. Pokud tato osoba neurčí obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo jej odmítne určit, oprávněná strana může navrhnout, aby obsah smlouvy určil soud. Strany si takto mohou určit i nezávislou osobu např. advokáta nebo poradce nebo jinou odbornou osobu, která určí obsah smlouvy.

Obsah budoucí smlouvy se stanovuje podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy sledovat. Při stanovení obsahu smlouvy se vychází z návrhů stran a přihlíží se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena. Důležitým faktorem je také uspořádání práv a povinností stran, které by měly být pečlivě zohledněny.

Co se stane, pokud nedojde k výzvě k uzavření smlouvy ve stanovené lhůtě?

Pokud nedojde k výzvě včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká.

Pokud by došlo ke změně okolností a strany si ve smlouvě budoucí nevyhradily, že i přes změnu okolností má být smlouva uzavřena, tak povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Změna okolností musí být takové intenzity, že na druhé straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela. Změnu okolností musí strana ohlásit druhé straně bez zbytečného odkladu, jinak odpovídá za škodu tímto vzniklou.

Kupní smlouva na movité věci

od Petr Budzinski | Bře 31, 2023 | Nemovitosti, Společnosti

Pojištění – právní pomoc

od Petr Budzinski | Lis 22, 2022 | Nemovitosti, Společnosti

Proč vyhledat právní pomoc v případě nespokojenosti s pojišťovnou?

V případě uplatnění nároku na pojistné plnění vzniká konflikt zájmů mezi pojištěným a pojišťovnou. Pojištěný chce získat maximální prospěch z pojištění. Pojišťovna je podnikající osobou, jejíž zájem je veden směrem k maximalizaci zisku, nikoliv k maximalizaci vyplacených pojistných plnění. Nevyhnutelně tak dojde ke střetu těchto dvou zájmu a pojištěný je v tomto případě stranou slabší, která má méně zkušeností, prostředků a času k tomu, aby svůj zájem na maximální výplatu hájila.

Jsme připraveni chránit Vaše oprávněné nároky při jednání s pojišťovnami a při zastupování před soudy. Máme dlouholeté zkušenosti s jednáním s pojišťovnami a jednáním před soudy. Víme, jak jsou pojišťovny organizovány, jaké jsou jejich cíle a jak fungují – včetně strategií, které používají při popírání oprávněných nároků.

Pokud jste nespokojeni s rychlostí, způsobem řešení nebo výši plnění, kterou Vám pojišťovna vyplatila nebo jste obecně nespokojeni s přístupem pojišťovny, jsme připraveni Vám pomoci a ujmout se Vašeho případu.

Poskytujeme poradenství a právní zastoupení u různých typů pojistných události, včetně náhrady škody na zdraví, na majetku, plnění ze smluv o pojištění odpovědnosti, penzijního, havarijního a povinného pojištění a samozřejmě i v případě dalších plnění z různých typů pojistných smluv.

Dokumentace k posouzení Vašeho nároku

Které dokumenty je dobré nám zaslat, abychom mohli Váš případ posoudit a navrhnout vhodné řešení:

• pojistnou smlouvu, včetně dodatků
• pojistné podmínky
• dokumenty týkající se pojistné události např. fotodokumentace, lékařské zprávy, policejní protokoly, uplatnění nároku třetí osobou
• vaše oznámení pojistné události
• komunikace s pojišťovnou a výsledek jejího šetření

Posouzení a porovnání pojistných smluv a pojistných podmínek

Vždy je vhodnější předcházet nečekaným problémům tím, že již při sjednání pojistné smlouvy budu upozorněn na rizika a podmínky, které musím splnit, abych byl skutečně řádně pojištěn.

Proto nabízíme svým klientům rovněž možnost zkontrolovat nebo porovnat výhodnost pojistných smluv ještě před jejích podpisem. Výsledkem bude shrnutí kladů a záporů a upozornění na problematická ustanovení smlouvy, které by bylo vhodné ještě ve smlouvě upravit nebo změnit.

Promlčení nároků z pojištění

U pojistné smlouvy nelze smluvně prodloužit ani zkrátit dobu promlčení nároku. U práva na pojistné plnění je stanovena obecná tří letá promlčecí doba, která počíná běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR je nutné při promlčení posuzovat samotnou pojistnou událost a její následek. Právo na pojistné plnění podle tohoto rozhodnutí začíná běžet za rok ode dne, kdy nastal následek pojistné události.

Příklad:

• 1.1.2022 dojde k pojistné události a následku
• 1.1.2023 začne běžet 3 letá promlčecí doba nároku
• 1.1.2026 je poslední den lhůty, kde lze nárok před jeho promlčením uplatnit

Pojistná doba

Pojistná doba je časový interval, na který se vztahuje pojištění, tj. je to doba mezi vznikem a zánikem pojištění. Není-li ve smlouvě uvedeno jinak, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření pojistné smlouvy.

Pokud např. škoda nastane mimo pojistnou dobu, nejde o pojistnou událost a právo na pojistné plnění nevzniká.

Kromě okamžiku vzniku škody je nutné posoudit i jaký princip sjednání pojištění byl ve smlouvě použit. Obecně se může jednat o princip příčiny škody a princip vznesení nároku.

Pojištění na principu příčiny škody zahrnuje veškeré události, které se staly v době trvání pojištění.

Příklad:

Škoda nastala 1.1.2022 a pojištění trvalo do 1.1.2022, pokud škodu nahlásím až např. 30.1.2022 uplatnit jsem správně.

Ale u principu vznesení nároku musí být v době trvání pojištění i nárok vůči pojistiteli uplatněn (pokud smlouva nestanoví další lhůtu pro uplatnění nároku).

Příklad:

Škoda nastala 1.1.2022 a pojištění trvalo do 1.1.2022, pokud škodu nahlásím např. 30.1.2022 uplatnit jsem již po lhůtě a pojišťovna plnit nebude.

Povinnost pojišťovny seznámit Vás s dokumenty

Součásti pojistné smlouvy mohou být i další dokumenty, na které pojistná smlouva odkazuje. Povinností pojišťovny je ovšem v takovém případě seznámit Vás i s těmito dalšímu dokumenty. Pokud by se tak nestalo jedná se o porušení povinnosti na straně pojišťovny.

Překvapivá ustanovení

V případě, že by v pojistných podmínkách byly uvedeny skutečnosti, které jsou pro rozumně uvažujícího člověka překvapivé, tak pak se k takovým ustanovením nepřihlíží. Pokud jste jste taková ustanovení výslovně nepřijali nebo jste o takových ustanoveních museli vědět.

Příklad:

V pojistné smlouvě je uvedeno, že havarijní pojištění kompletně pokrývá všechny škody a v pojistných podmínkách je uvedeno, že pojištění se netýká pneumatik, ráfků apod.

Podle soudní judikatury může překvapivost ustanovení vyplývat i ze způsobu jeho vyjádření, zejména z formulační nejasnosti, z vyjádření drobným nebo špatně čitelným písmem i z toho, že se ustanovení vyskytuje na obtížně očekávatelném místě textu. Ustanovení nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru, nebo v oddílu, který vzbuzuje dojem podstatného charakteru, který zřetelně vyvolává dojem, že se vztahuje k jiné otázce, ani nesmějí být skryta.

Rovné zacházení

Použije-li pojistitel jako hledisko při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění národnost, rasový nebo etnický původ nebo jiné hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle jiného zákona, nepřihlíží se ke zvýšení pojistného ani ke snížení pojistného plnění na základě těchto hledisek. To platí i v případě, je-li jako hledisko při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění použito těhotenství nebo mateřství.

Není tak možné od 21.12.2012 rozlišování ani na základě pohlaví pojištěného.

Zvýšení pojistného

Novou výši pojistného musí pojišťovna sdělit nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit, pokud k takovému oznámení nedojde a pojistník se zvýšením nesouhlasí, pak je platná pojistná smlouva za původních podmínek.

Povinnost snížit pojistné

Mezi důležitá ustanovení patří, že pokud se podstatně sníží pojistné riziko v pojistné době, vzniká pojistiteli povinnost snížit pojistné úměrně k snížení pojistného rizika s účinností ode dne, kdy se o tomto snížení dozvěděl.

Snížení by bylo účinné ke dni, kdy se pojistitel o snížení rizika dozvěděl. Musí se však jednat o podstatné snížení pojistného rizika např. podstatné snížení rizika záplav nebo povodně u nemovitosti tím, že došlo k úpravě vodního toku.

Postup šetření pojistné události

Vznik pojistné události je nutné oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu.

V oznámení je nutné uvést pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění. Současně s oznámením je nutné předložení potřebných dokladů.

Pojistitel bez zbytečného odkladu po oznámení zahájí šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění.

Právo na zdůvodnění

Pokud nejste s pouhým sdělením spokojeni můžete Pojistitele požádat, aby v písemné formě zdůvodnil výši pojistného plnění, případně uvedl důvod zamítnutí.

Splatnost pojistného plnění

Není-li dohodnuta jinak, tak je splatnost pojistného plnění do patnácti dnů ode dne skončení šetření.

Možnost požádat o zálohu na pojistné plnění

Nelze-li ukončit šetření nutná k zjištění pojistné události do tří měsíců ode dne oznámení, pojistitel oznamovateli sdělí, proč nelze šetření ukončit. Požádá-li o to oznamovatel, sdělí mu pojistitel důvody v písemné formě.

Pojistitel poskytne osobě, která uplatňuje právo na pojistné plnění, na její žádost na pojistné plnění přiměřenou zálohu. Pojišťovna může poskytnutí zálohy odepřít, pokud je pro odepření dán rozumný důvod. Tento důvod by měl pojistitel sdělit.

Pozor na podpojištění

Bylo-li v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné, má pojistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet. Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku, to neplatí, ujednají-li strany, že pojistné plnění sníženo nebude.

Příklad:

Dům je pojištěn na 10 mil. Kč
Současná hodnota domů je 20 mil. Kč

Podpojištění činí 50%

Vzniklá škoda na nemovitosti bude činit 5 mil. Kč.

Pojišťovna však 5 mil. Kč zkrátí o 50% podpojištění a vyplatí pouze 2,5 mil. Kč.

Nadpojištění

Opakem podpojištění je situace, kdy je věc pojištěna na vyšší částku než je aktuální skutečná hodnota pojištěné věci.

Většinou k této situaci dochází pokud není pojistná smlouva aktualizována u věcí, které podléhají rychlé ztrátě hodnoty. Jedná se např. o motorové vozidlo jehož hodnota v roce 2019 byla např. 1 mil. Kč, ale v roce 2022 je jeho hodnota již pouze 700 tis. Kč. Takže sice platíte vyšší pojistné, ale v případě, že by došlo k totální škodě nebude Vám vyplacen 1 mil. Kč, ale pouze 700 tis. Kč. Je proto vhodné pravidelně pojistné smlouvy aktualizovat.

Snížení pojistného plnění z důvodu porušení povinností

Poměrně hodně sporů mezi pojistníky a pojišťovnou vzniká v případě, že došlo k porušení povinnosti pojistníka, které mělo podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu jejích následků nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění. V takovém případě má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit.

Je nutné upozornit, že porušení povinnosti pojistníka musí mít podstatný vliv na vznik pojistné události. Pouhé nepodstatné porušení povinnosti nemá na snížení pojistného plnění vliv.

Příklady takového porušení mohou být např.: nepoužití bezpečnostních pásů, sjeté pneumatiky, špatný stav elektroinstalace v objektu, chybějící hasící přístroje, jízda v autě bez bezpečnostních přestávek, svěření vozidla osobě, která je pod vlivem návykové látky, nezamčení objektu, vozidla, pozdní oznámení škody, které vedlo ke zvýšení škody apod.

O kolik je možné provést snížení? Pokud porušení vedlo ke zvýšení škody, pak by pojišťovna měla snížit pojistné plnění právě o takové navýšení. V takovém případě spory nevznikají.

Ovšem v případě, kdy došlo k porušení povinnosti, ale vliv na škodu nelze přesně určit, je vždy nutné podrobně zkoumat, zda porušení povinnosti mělo vůbec vliv na rozsah nebo výši škody či nikoliv a případně v jaké výši nebo procentu. Lze citovat judikaturu Nejvyššího soudu ČR, který ve svém rozhodnutí uvedl, že pokud pojistitel snižuje pojistné plnění proto, že porušení povinnosti mělo vliv na zjištění či určení výše pojistného plnění, je nezbytné, aby porušení povinnosti pojištěného konkrétním způsobem ovlivnilo zjištění či určení výše pojistného plnění a snížení musí být úměrné vlivu, který porušení mělo na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit. Rovněž je nutné upozornit, že strany si mohou přímo ve smlouvě nebo smluvních podmínkách stanovit podrobněji postup při snižování pojistného plnění.

Oznamovací povinnost pojišťovny

Požádá-li pojistník písemně o informace významné pro plnění podle smlouvy, musí mu je pojistitel bezodkladně a v písemné formě sdělit. Pojistitel je povinen sdělit libovolnou informaci významnou pro určení práv a povinností stran smlouvy.

Pojištění právní ochrany a volba vlastního právního zástupce

V případě, že máte sjednáno pojištění právní ochrany, máte právo vybrat si právního zástupce podle své volby. Ujednání ve smlouvě, které by toto právo omezovala je absolutně neplatné. Takže v případě, že máte sjednání pojištění právní ochrany je výběr právního zástupce čistě na Vás a nejste omezeni ve volbě např. pouze na právní zástupce, které Vám nabízí nebo doporučuje pojišťovna.

Jediným omezením volby je skutečnost, že si můžete vybrat pouze osobu k tomu profesně oprávněnou, což je například advokát řádně zapsaný u advokátní komory.