od Petr Budzinski | Čvc 27, 2022 | Nemovitosti
Pokud nedojde k dobrovolnému vyklizení nemovitosti nebo k dohodě o způsobu vyklizení, musí si pronajímatel položit otázku, zda předmět nájmu požívá ochrany domovní svobody. Zejména u bytových prostor pak dojde k závěru, že nájemník, který je stále v bytě, je chráněn ustanovením o ochraně domovní svobody. Za těchto podmínek, tak není pronajímateli umožněno, i pokud nájemní smlouva umožňuje vyklizení pronajímatelem, aby sám bez souhlasu nájemce vyklidil předmět nájmu.
Pronajímateli vzniká právo po nájemci, který byt užívá i po skončení nájmu, požadovat úhradu za dobu, kdy nájemce předmět nájmu užívá i po skončení nájmu. Pronajímatel tak může podat žalobu na plnění a požadovat úhradu za dobu užívání nemovitosti nájemcem bez právního důvodu.
K samotnému vyklizení však musí pronajímatel podat žalobu na vyklizení. Soudní poplatek za žalobu na vyklizení činí v roce 2022 částku 5.000,-Kč za každou nemovitou věc.
Pokud by se pronajímatel rozhodl vyklidit byt sám, vystavuje se riziku trestního stíhání za porušení domovní svobody.
Soud žalobu na vyklizení následně projedná a pokud dojde k závěru, že pronajímateli svědčí právo na vyklizení, tak vydá rozhodnutí, který rozhodne o povinnosti nájemce vyklidit předmět nájmu.
Pokud nájemce ve lhůtě stanovené soudem byt nevyklidí, tak opět pronajímatel nemůže sám byt vyklidit, ale musí podat ještě návrh na výkon rozhodnutí k exekutorovi.
Pronajímatel má rovněž možnost podat na nájemce, který byt nevyklidit ve stanové lhůtě určené soudem i trestní oznámení, a to za neoprávněné užívání cizí věci.
Exekutor je po podání návrhu na vyklizení a jeho pověření oprávněn provést vyklizení.
Bohužel dle judikatury Nejvyššího soudu nelze sjednat vykonatelný notářský zápis, kterým by byla stanovena povinnost vyklidit nemovitost při ukončení nájmu, proto nemovitostí, u kterých je dána ochrana domovní svobody nelze vyklidit jinak, než způsobem výše uvedeným.
od Petr Budzinski | Čvc 26, 2022 | Nemovitosti, Společnosti
Shromáždění SVJ může rozhodovat:
- na zasedání
- mimo zasedání (pozor hlasy nutné pro schválení se pak počítají ze všech hlasů)
Výbor SVJ nebo předseda SVJ (pokud není výbor) svolává shromáždění. Shromáždění by mělo být svoláno minimálně 1 ročně.
Členové SVJ, kteří mají více jak ¼ hlasů mohou výbor SVJ požádat o svolání shromáždění a výbor SVJ má pak povinnost svolat shromáždění.
Shromáždění SVJ může přijímat rozhodnutí na zasedání, pokud jsou přítomni vlastníci jednotek s většinou všech hlasů. Dohodou ani stanovami nelze snížit většinovou účast, která je stanovena zákonem pevně.
K přijetí usnesení (pokud stanovy nestanoví jinak) pak postačuje nadpoloviční většina hlasů přítomných na zasedání, tj. nejedná se o nadpoloviční součet všech hlasů členů SVJ, ale pouze těch, kteří jsou přítomni na zasedání.
V určitých případech výslovně uvedených v občanském zákoníku se vyžaduje vyšší kvorum. Jedná se o případy:
- nuceného prodeje jednotky
- převzetí, přistoupení nebo zajištění dluhu předchozího vlastníka domu
- při rozhodování mimo zasedání (nutná nadpoloviční většina všech hlasů)
Na zasedání má každý vlastník právo požadovat po výboru SVJ podrobné vysvětlení k bodům, které mají být na zasedání projednány tj. např. při úvěru by měli být členové seznámeni se zněním úvěrové smlouvy, při rekonstrukci s veškerými údaji, kterých se rekonstrukce týká apod.
Všichni členové SVJ pak mají právo nahlížet do zápisu ze zasedání. Zápis by měl vyhotovit výbor SVJ do 30 dnů od skončení zasedání.
Zastoupení člena SVJ na zasedání je možné na základě písemné plné moci, a to jakoukoliv jinou osobou. Je možné mít rovněž na jednání advokáta na plnou moc, který zastupuje a hlasuje za člena, ačkoliv i tento člen bude na zasedání přítomen.
od Petr Budzinski | Čvc 18, 2022 | Nemovitosti
Každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví v rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu k nemovitosti jako celku. Pokud tedy jeden spoluvlastník má 1/3 nemovitosti a druhý je spoluvlastníkem 2/3 nemovitosti, tak i zisk z nemovitosti se dělí v poměru 1/3 ku 2/3 a obdobně je to i s náklady na údržbu a správu nemovitosti.
Pokud jeden spoluvlastník užívá nemovitost pouze pro své účely a brání druhému spoluvlastníkovi v užívání nemovitosti, pak takto poškozený spoluvlastník může požadovat, aby mu druhý spoluvlastník umožnil užívání věci a zároveň mu za dobu, kdy druhý spoluvlastník neoprávněné užíval celou nemovitost, vzniká právo na vydání bezdůvodného obohacení.
Právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniká i tehdy pokud spoluvlastník svou nemovitosti neužíval dobrovolně. Pouze pokud existuje mezi spoluvlastníky dohoda, že jeden spoluvlastník může nemovitost užívat v celém rozsahu nárok na bezdůvodné obohacení nevznikne.
od Petr Budzinski | Čvc 18, 2022 | Nemovitosti
Spoluvlastník, pokud chce přenechat celou věc k užívání jiné osobě musí mít souhlas ostatních spoluvlastníků.
Pokud spoluvlastník přenechá bez dohody s ostatními spoluvlastníky nebo bez rozhodnutí většinového spoluvlastníka, anebo bez rozhodnutí soudu nemovitost do užívání jinému, tak svým jednáním překračuje svá práva. Typicky se jedná o případ, kdy např. jeden spoluvlastník bez souhlasu ostatních uzavře k nemovitosti nájemní smlouvu.
Ostatní spoluvlastníci pak mají možnost domáhat se, aby bylo takové jednání ukončeno a zároveň má právo požadovat po spoluvlastníkovi i vyplacení bezdůvodného obohacení, které mu vzniklo tím, že nakládat se společnou nemovitostí způsobem, který neodpovídal jeho spoluvlastnickému podílu.
Pokud ten, kdo společnou věc užíval, věděl nebo musel vědět, že spoluvlastník překročil své oprávnění při nakládání se společnou nemovitostí, pak je možné požadovat vydání bezdůvodného obohacení i po osobě, která nemovitost užívala a která musela objektivně předpokládat, že zde chybí souhlasy ostatních spoluvlastníků.
od Petr Budzinski | Čvn 25, 2022 | Nemovitosti
Otec může pozemek darovat komukoliv, jak se rozhodne, tady např. Vám oběma do SJM nebo každému po 1/2 nebo pouze Vám. Jak Vy tak i manžel jste osoby blízké, takže na dani darovací (resp. nyní z dani z příjmu) nic hradit nebudete, a na dani z nabytí nemovitostí taky ne.
od Petr Budzinski | Čvn 25, 2022 | Nemovitosti
Určitě Vás nikdo nemůže nutit, vzdát se svého dědického podílu, pokud tak nechcete učinit dobrovolně. S příbuzným se dá uzavřít dohoda o rozdělení věcí v dědictví, případně můžete nechat notáře, aby rozdělil dědictví podle zákona (pokud nebyla uzavřena závěť) a následně se dohodou vypořádat, jak uznáte za vhodné nebo ponechat věci tak, jak je rozdělí notář v dědickém řízení.
