info@klbreal.cz

+420 775 719 359

Odstoupení od smlouvy

Odstoupení od smlouvy

Nejdříve je nutné zkontrolovat smlouvu uzavřenou mezi stranami, zda obsahuje nějakou odchylku pro možnosti odstoupení od smlouvy. Pokud smlouva odstoupení neřeší, tak pak se použije obecný postup podle občanského zákoníku.


Občanský zákoník stanoví, že ten, kdo svoji povinnost řádně a včas neplní, je v prodlení.

Pokud je někdo v prodlení, tak druhá strana může požadovat buď:


• splnění vymáhané povinnosti,
• odstoupit od smlouvy za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

Pokud je prodlení podstatným porušením smlouvy je odstoupení možné okamžitě, ale je nutné to druhé straně oznámit bez zbytečného odkladu.

Pokud je prodlení nepodstatným porušením smlouvy je odstoupení možné, ale až po poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty ke splnění.


Podstatným porušením smlouvy se rozumí porušení, které by vedlo k tomu, že by pokud by o takovém porušení druhá strana věděla při uzavření smlouvy, tak by smlouvu neuzavřela.


Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku, tj. k okamžiku uzavření smlouvy nikoliv k okamžiku odstoupení.

Nejednoznačný projev vůle

Nejednoznačný projev vůle

Jakýkoliv projev vůle mezi stranami, který není jednoznačný by měly soudy zkoumat podle následujícího pořadí:

1. podle úmyslu (záměru) jednajícího, jestliže druhá strana takový úmysl (záměr) poznala nebo o něm musela vědět, jedná se vlastně o hledání záměru, které měly strany mezi sebou při projevu vůle. Pokud např. někomu převádím nemovitost a chci od něj za převod něco zaplatit, tak uzavíráme kupní smlouvu, kdy jedna strana ví, že dostane nemovitost, když zaplatí určitou částku a druhá strana ví, že za svoji nemovitosti obdrží kupní cenu, i když takové jednání třeba nazvu darováním.

2. Pokud není možné zjistit přímo úmysl jednajícího, tak by měl soud posuzovat, co by takovému jednání obvykle přikládala třetí osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při tomto posuzování se přihlíží k
a) praxi zavedené mezi stranami,
b) co projevu vůle předcházelo,
c) jak strany daly následně najevo, jaký obsah a význam projevu vůle přikládají.

3. První dvě metody posuzují konkrétní jednání osob a jejich praxi, tj. vychází se ze skutečností, které se skutečně staly a mohou být předmětem dokazování např. ohledně dohodnuté praxe mezi stranami, ohledně předchozích dohod apod. Pokud ovšem nelze v konkrétním případě zjistit úmysl nebo záměr jednajících, tak soud jednání posoudí způsobem, který by jednání přisoudila obvykle osoba, které by bylo jednání určeno, tj. vychází se z obvyklého jednání průměrné osoby.

Důležité je poznamenat, že pokud je jednání stran jednoznačné, tj. strany si převedou nemovitost a zaplatí kupní cenu, tak nelze takové jednání ani po dohodě stran interpretací měnit, tj. strany nemohou následně tvrdit, že praxe mezi nimi byla taková, že se nejednalo o kupní smlouvu, ale vlastně o darovací smlouvu apod.

Odstoupení jednatele v s.r.o.

Odstoupení jednatele v s.r.o.

Odstoupení jednatele z funkce je možné, ale je nutné upozornit, že i po odstoupení odpovídá jednatel za dobu, kdy byl ve výkonu funkce, a to za činnosti, ke kterým byl jako jednatel povinen.

Člen voleného orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit a odstoupení je nutné sdělit společnosti (příslušnému orgánu).

Výkon funkce nekončí ihned po oznámení odstoupení, ale končí až dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ho zvolil, nestanoví-li společenská smlouva, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem. Pokud by jednatel oznámil odstoupení přímo na jednání orgánu bez předchozího oznámení o odstoupení, tak pokud se nedohodne jinak, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců od jednání.  

Pokud není ve stanovách uvedeno jinak, tak ve společnosti s ručením omezeným projednává odstoupení valná hromada společnosti.  

Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení obchodní korporaci doručeno.

U společností s jediným společníkem se použije ustanovení o jediném společníkovi a ten může stanovit a určit okamžik zániku funkce. Okamžik zániku však nesmí být dříve než rozhodnutí jediného společníka.

Dnem, kdy valná hromada „měla projednat“ rezignaci člena orgánu na funkci, je nutno rozumět nejenom den, kdy se valná hromada sešla v usnášeníschopném stavu, ale odstoupení jednatele z funkce neprojednala, ale i den, kdy se svolaná valná hromada nesešla, tedy v určený čas a na určené místo se nedostaví společníci mající dostatečný počet hlasů pro to, aby valná hromada byla usnášeníschopná

Jednatel nesmí odstoupit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná.

Pokud jednatel odstoupil ze své funkce v nevhodné době, nezakládá to neplatnost jeho odstoupení, ale pouze jeho povinnost k náhradě tím způsobené újmy.

Shromáždění SVJ

Shromáždění SVJ

Shromáždění SVJ může rozhodovat: 

  • na zasedání  
  • mimo zasedání (pozor hlasy nutné pro schválení se pak počítají ze všech hlasů)  

Výbor SVJ nebo předseda SVJ (pokud není výbor) svolává shromáždění. Shromáždění by mělo být svoláno minimálně 1 ročně.  

Členové SVJ, kteří mají více jak ¼ hlasů mohou výbor SVJ požádat o svolání shromáždění a výbor SVJ má pak povinnost svolat shromáždění.  

Shromáždění SVJ může přijímat rozhodnutí na zasedání, pokud jsou přítomni vlastníci jednotek s většinou všech hlasů. Dohodou ani stanovami nelze snížit většinovou účast, která je stanovena zákonem pevně.  

K přijetí usnesení (pokud stanovy nestanoví jinak) pak postačuje nadpoloviční většina hlasů přítomných na zasedání, tj. nejedná se o nadpoloviční součet všech hlasů členů SVJ, ale pouze těch, kteří jsou přítomni na zasedání.  

V určitých případech výslovně uvedených v občanském zákoníku se vyžaduje vyšší kvorum. Jedná se o případy: 

  • nuceného prodeje jednotky 
  • převzetí, přistoupení nebo zajištění dluhu předchozího vlastníka domu 
  • při rozhodování mimo zasedání (nutná nadpoloviční většina všech hlasů)  

Na zasedání má každý vlastník právo požadovat po výboru SVJ podrobné vysvětlení k bodům, které mají být na zasedání projednány tj. např. při úvěru by měli být členové seznámeni se zněním úvěrové smlouvy, při rekonstrukci s veškerými údaji, kterých se rekonstrukce týká apod.  

Všichni členové SVJ pak mají právo nahlížet do zápisu ze zasedání. Zápis by měl vyhotovit výbor SVJ do 30 dnů od skončení zasedání.  

Zastoupení člena SVJ na zasedání je možné na základě písemné plné moci, a to jakoukoliv jinou osobou. Je možné mít rovněž na jednání advokáta na plnou moc, který zastupuje a hlasuje za člena, ačkoliv i tento člen bude na zasedání přítomen.  

Porušování povinností akcionáře, společníka nebo družstevníka

Porušování povinností akcionáře, společníka nebo družstevníka

Akcionář, společník, družstevník, respektive každý člen korporace je povinen jednat vůči společnosti čestně a zachovávat její vnitřní řád.

Pokud akcionář, společník, družstevník zneužije své postavení člena společnosti a bude hlasovat nebo jednat způsobem, který poškozuje zájem ostatních členů společnosti nebo poškozuje zájem společnosti, pak je možné do tří měsíců požádat soud, aby rozhodl, že k hlasům takto zneužívajícího akcionáře, společníka nebo družstevníka nelze přihlížet.

Pokud akcionář, společník, družstevník svým nečestným jednáním způsobí škodu společnosti nebo ostatním členům korporace, je možné se rovněž domáhat náhrady škody, kterou takový člen korporace svým jednáním způsobil.

Akcionář, společník nebo družstevník nesmí činit úkony, které by společnost nebo ostatní akcionáře, společníky, družstevníky poškozovaly.

Mezi příklady porušení povinnosti člena korporace můžeme zařadit zejména následující jednání:

  • informování třetích osob o obchodním tajemství společnosti,
  • hlasování, které záměrně poškozuje společnost nebo ostatní členy společnosti,
  • používá prostředky společnosti pro své osobní potřeby a poškozuje tím společnost, např. bezúročně půjčky, nevracení poskytnutých prostředků apod.
  • uzavírá nebo zavazuje společnost způsobem, kdy společnost pak musí hradit náklady, odměny, které nejsou v čase a místě obvyklé,
  • záměrně blokuje svolání nebo jednání valných hromad.

U společnosti s ručením omezeným je kromě možnosti zneplatnit hlasování společníka a možnosti požadovat po něm vzniklou škodu, rovněž dána i možnost, aby společnost požádala soud o vyloučení společníka, který porušuje zvlášť závažným způsobem své povinnosti a který byl na své jednání a možnost vyloučení předtím písemně upozorněn a nedošlo k nápravě.

Odpovědnost za škodu způsobenou jednáním orgánu právnické osoby vůči třetím osobám

Odpovědnost za škodu způsobenou jednáním orgánu právnické osoby vůči třetím osobám

Za škodu, která je způsobena jednáním orgánů právnické osoby a která je činěna za společnost a nejedná se o evidentní překročení pravomoci voleného orgánu odpovídá vůči třetí osobě společnost.

Člen voleného orgánu však ručí třetí osobě za škodu, pokud samotná právnická osobě není schopna uhradit vzniklou škodu.

Speciálním případem, který je vyňat z výše uvedeného postupu je případ, který je upraven v insolvenčním zákoně a kde lze nalézt přímou odpovědnost člena voleného orgánu. Podle insolvenčního zákona je společnost povinna podat insolvenční návrh, jakmile se mohla dozvědět o úpadku společnosti.

Osoba, která byla povinna za společnost jednat a nepodala insolvenční návrh, odpovídá za škodu, kterou způsobila tím, že insolvenční návrh nepodala včas.

V případě ručení je podstatné i ustanovení, které říká, že právo věřitele vůči ručiteli členovi orgánu společnost se nepromlčí, před promlčením práva vůči společnosti.