info@klbreal.cz

+420 775 719 359

Nejednoznačný projev vůle

5. 8. 2022

Jakýkoliv projev vůle mezi stranami, který není jednoznačný by měly soudy zkoumat podle následujícího pořadí:

1. podle úmyslu (záměru) jednajícího, jestliže druhá strana takový úmysl (záměr) poznala nebo o něm musela vědět, jedná se vlastně o hledání záměru, které měly strany mezi sebou při projevu vůle. Pokud např. někomu převádím nemovitost a chci od něj za převod něco zaplatit, tak uzavíráme kupní smlouvu, kdy jedna strana ví, že dostane nemovitost, když zaplatí určitou částku a druhá strana ví, že za svoji nemovitosti obdrží kupní cenu, i když takové jednání třeba nazvu darováním.

2. Pokud není možné zjistit přímo úmysl jednajícího, tak by měl soud posuzovat, co by takovému jednání obvykle přikládala třetí osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při tomto posuzování se přihlíží k
a) praxi zavedené mezi stranami,
b) co projevu vůle předcházelo,
c) jak strany daly následně najevo, jaký obsah a význam projevu vůle přikládají.

3. První dvě metody posuzují konkrétní jednání osob a jejich praxi, tj. vychází se ze skutečností, které se skutečně staly a mohou být předmětem dokazování např. ohledně dohodnuté praxe mezi stranami, ohledně předchozích dohod apod. Pokud ovšem nelze v konkrétním případě zjistit úmysl nebo záměr jednajících, tak soud jednání posoudí způsobem, který by jednání přisoudila obvykle osoba, které by bylo jednání určeno, tj. vychází se z obvyklého jednání průměrné osoby.

Důležité je poznamenat, že pokud je jednání stran jednoznačné, tj. strany si převedou nemovitost a zaplatí kupní cenu, tak nelze takové jednání ani po dohodě stran interpretací měnit, tj. strany nemohou následně tvrdit, že praxe mezi nimi byla taková, že se nejednalo o kupní smlouvu, ale vlastně o darovací smlouvu apod.

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Petr Budzinski

Petr je zkušený právník s 20 letou praxí a rovněž insolvenční správce. Je rovněž zakládajícím společníkem společnosti KLB Legal. Petr se specializuje na individuální poradenství klientům s cílem najít nejlepší řešení pro konkrétní případ.

Související články

Účinnost smlouvy o převodu podílu v s.r.o.

Účinnost smlouvy o převodu podílu v s.r.o.

Podle § 209 zákona o obchodních korporacích musí mít smlouva o převodu podílu písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. A Převod podílu je vůči společnosti účinný doručením účinné smlouvy. Je nutné rozlišovat účinnost smlouvy mezi stranami smlouvy, ta nastává již...

Právní jednání společnosti a úředně ověřené podpisy

Právní jednání společnosti a úředně ověřené podpisy

Dle § 6 zákona o obchodních korporacích musí mít jakékoliv právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou neplatná a soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu....

Co znamená lhůta „bez zbytečného odkladu“

Co znamená lhůta „bez zbytečného odkladu“

Zákony často obsahují požadavek, aby nějaké jednání bylo provedeno „bez zbytečného odkladu“. Lhůta nemá přesně určen časový interval od kdy do kdy je nutné jednání uskutečnit. Výklad je však takový, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené,...