Pokud nedojde k dobrovolnému vyklizení nemovitosti nebo k dohodě o způsobu vyklizení, musí si pronajímatel položit otázku, zda předmět nájmu požívá ochrany domovní svobody. Zejména u bytových prostor pak dojde k závěru, že nájemník, který je stále v bytě, je chráněn ustanovením o ochraně domovní svobody. Za těchto podmínek, tak není pronajímateli umožněno, i pokud nájemní smlouva umožňuje vyklizení pronajímatelem, aby sám bez souhlasu nájemce vyklidil předmět nájmu.
Pronajímateli vzniká právo po nájemci, který byt užívá i po skončení nájmu, požadovat úhradu za dobu, kdy nájemce předmět nájmu užívá i po skončení nájmu. Pronajímatel tak může podat žalobu na plnění a požadovat úhradu za dobu užívání nemovitosti nájemcem bez právního důvodu.
K samotnému vyklizení však musí pronajímatel podat žalobu na vyklizení. Soudní poplatek za žalobu na vyklizení činí v roce 2022 částku 5.000,-Kč za každou nemovitou věc.
Pokud by se pronajímatel rozhodl vyklidit byt sám, vystavuje se riziku trestního stíhání za porušení domovní svobody.
Soud žalobu na vyklizení následně projedná a pokud dojde k závěru, že pronajímateli svědčí právo na vyklizení, tak vydá rozhodnutí, který rozhodne o povinnosti nájemce vyklidit předmět nájmu.
Pokud nájemce ve lhůtě stanovené soudem byt nevyklidí, tak opět pronajímatel nemůže sám byt vyklidit, ale musí podat ještě návrh na výkon rozhodnutí k exekutorovi.
Pronajímatel má rovněž možnost podat na nájemce, který byt nevyklidit ve stanové lhůtě určené soudem i trestní oznámení, a to za neoprávněné užívání cizí věci.
Exekutor je po podání návrhu na vyklizení a jeho pověření oprávněn provést vyklizení.
Bohužel dle judikatury Nejvyššího soudu nelze sjednat vykonatelný notářský zápis, kterým by byla stanovena povinnost vyklidit nemovitost při ukončení nájmu, proto nemovitostí, u kterých je dána ochrana domovní svobody nelze vyklidit jinak, než způsobem výše uvedeným.
0 komentářů