Skutečnou škodou na věci je újma, která spočívá ve zmenšení majetku poškozeného oproti stavu před škodní událostí, a která zároveň představuje hodnotu, kterou je nutné uhradit k uvedení věci do původního stavu.
Škodu lze určit:
• porovnáním obvyklé ceny před poškozením a obvyklé ceny po poškození,
• určením nákladů na uvedení věci do původního stavu.
Jako škodu, lze rovněž považovat i rozdíl mezi cenou věci, kterou by bylo dosaženo při prodeji v minulosti nepoškozené věci a cenou věci, u které kupující ví, že byla poškozena a opravena, a proto je i obvyklá prodejní cena nižší.
Cena může být nižší například proto, že kupující má obavu ze skrytých vad nebo vad, které se mohou projevit až časem nebo lze předpokládat, že rekonstrukce opravované věci bude nutné provést dříve než u věci, která nebyla opravována apod.
Vždy by tak mělo dojít k úplné reparaci škody. Například pokud dojde k vytopení bytu a byt sice bude po opravě obyvatelný, ale jeho tržní cena bude nižší než hodnota nevytopeného bytu, měl by poškozený obdržet i plnění na takto vzniklou újmu. Obdobně je nutné uvažovat i pokud se liší výše nájmu mezi vytopeným a nevytopeným bytem.
Ke snížení obvyklé ceny nemovitosti může dojít i v případě, že například někdo bez stavebního povolení postaví stavbu, která zhoršuje osvětlení nebo výhled z bytu apod.
Vždy je však, nutné pokud chceme uvažovat o náhradě škody, určit jaké zákonné ustanovení bylo porušeno, tj. jednání škůdce musí být protiprávní. Pokud by se jednalo o jednání, které není protiprávní a žádnou dohodu, zákon nebo předpis nebo mravy neporušuje, pak nelze o vzniku škody uvažovat.
0 komentářů